Profil „prázdno a peníze“

Základní charakteristika

Název „prázdno a peníze“ sám o sobě napovídá, že se jedná o participanty pocházející většinou z relativně dobrých až výborných sociálních podmínek. Popisují-li své dětství a rodiny, většinou nehovoří o nějakém nedostatku. Sami vnímají že se jim dostávalo všeho co „si umanuli“ a že po materiální stránce byli (či jsou) dobře zabezpečení. Pouze v některých případech se bylo možné navzdory vysokému standardu setkat s nespokojeností s tímto stavem, to se však v širších souvislostech jevilo jako náhradní zástupný problém (participant si nedostatek v jiné oblasti pojmenoval jako hmotný nedostatek, neboť uvažování v této rovině pro něj bylo snazší, bližší a méně konfrontační). Velmi zajímavým znakem byl častý kontrast mezi prvním dojmem a tím, když participant začal hovořit o svých prožitcích a pocitech. Na první dojem působí velmi spokojeně, společensky, bezproblémově, umí se bavit a je okolo nich veselo, někdy až příliš. Někdy se snaží obklopovat lidmi, hodně pořádat večírky, párty, chodit do zábavných podniků a bavit se velmi dlouho. „Obklopují se lidmi“ tak, jako se někdo může obklopovat starým nábytkem, či věcmi. Vedle toho však při přiblížení je znatelný určitý moment prázdnoty, vyprahlosti, někdy povrchnosti a intenzivního pocitu nespokojenosti. Relativně výrazný byl malý zájem o ostatní, o jejich problémy a snaha chápat je a naopak větší „zahleděnost“ do svých problémů, svého světa, svého „vidění“ věcí atd. Tato menší citlivost a horší kontakt s okolím však opět nebyl patrný ihned – spíše při první dojmu byla patrná velká sociální obratnost. Ta se však zdá být pouze nástrojem k dosažení vlastních cílů – pobavit se, či něco získat, něčeho u druhých dosáhnout. Jistě nezajímavá je skutečnost, že díky tomuto dobrému vystupování a sociálnímu zázemí se často jedná o v kolektivu oblíbené či respektované osoby požívající vysoký neformální sociální status. Ve vrstevnických skupinách bývají často označováni jako ti „kterým vždycky všechno projde“ a „rodiče je z toho vysekají“. Zřejmě nejzásadnějším rozdílem od stejné sociální skupiny ale bez zkušenosti s drogou je, že se u původní rodiny jedná často o podnikatelské rodiny a skupiny tzv. „rychlozbohatlíků“. Jedním s typických znaků je, že možnosti které dává ekonomický status jsou využívány velice úzkoprofilově se zaměřením na hmotné věci. Tedy obklopování se věcmi atd. Lidský vztah je nahrazován vztahem k věci. Absence doma a času stráveného s dětmi překrývají bohaté a nesmyslné dary (nejdražší hračky, auta atd.). Naopak děti z lépe situovaných rodin, které dokáží „žít“ se svým majetkem bývají od útlého věku vedeny např. k hudbě, vzdělání, divadlu, setkávají se s jinými vysoce postavenými lidmi a jejich dětmi atd. Volný čas bývá strukturován a spíše zde hrozí opačný extrém. U dětí z této skupiny se zdá být užívání drog mnohem méně pravděpodobné.

Obvyklý průběh

V nižším věku se tyto děti projevují ve vyhrocených formách v duchu přibližně dvou scénářů. První variantou je podobný obraz jako je tomu u profilu „grázl“. Velká živost až živelnost, bezhraničnost a drzé výpady k okolí. Setkat se je možné se již u velmi nízkého věku se zneužíváním své pozice vůči ostatním dětem. Co však tento profil od profilu „grázl“ jednoznačně odlišuje je skutečnost, že participanti tohoto profilu dokázali odlišit kde si „to mohou“ dovolit a a kde nikoli. Tedy selektivně prezentovat a jednat dle své potřeby, což je činí mnohem více sociálně přijatelné pro okolí a nevystavuje takovému tlaku. Určitý stupeň vypočítavosti a někdy i zlomyslnosti a manipulace s okolím je pro tento scénář charakteristický. Druhý scénář má poněkud méně vyhraněnou podobu. Lze jej popsat spíše jako klidné dítě, ne příliš nápadné, avšak se všemi atributy patřící ke sociální skupině. Tedy oblečení, věci denní potřeby atd. Děti řazené k tomuto profilu často vyžadují větší pozornost a jsou ochotny „si ji koupit“ – právě proto že je jejich motivační aparát obvykle nevybičuje k nijak výjimečným činnostem či výkonům, snaží se tento stav kompenzovat právě prostřednictvím věcí a lidí kterými se obklopují. Společný oběma scénářům je relativně nízký práh tolerance a adaptability, hůře snáší nové situace, lidi atd. kteří jim nesedí či které jsou pro ně něčím nepříjemné nebo nevyhovující.

Droga se může stát jak prostředkem sociální zajímavosti a přitažlivosti, tak manipulace s okolím. S drogou je vždy spojen ekonomický limit pro uživatele, právě ten se stává ústředním nástrojem, neboť finanční prostředky rozhodují o možnosti, typu, množství a čistotě drogy. Navíc samotná sociální atraktivita participantů tohoto profilu prakticky vždy znamená výjimečné postavení v kolektivu a snadnější přístup k droze. Zdá se, že u děvčat nejsou popisované jevy tak často takto vyhraněné. Jistě ne zcela zanedbatelným faktem je též skutečnost, že v případě problémů ve škole ve spojitosti s drogou („průšvihu“) nebývají tyto děti postiženy stejně jako ostatní. Tresty po zásahu rodičů mohou být mírněny či jejich dopad rodina snadno sníží (přechod na jinou soukromou školu atd.). Jejich vnímání trestu a možných následků je tak velmi odlišné od ostatních participantů. Co je velmi důležité, je že podobně jako se u těchto participantů objevily určité výhody spojené s tresty na škole apod., tak lze nalézt obdobnou paralelu i při užívání drog. Dobré advokáty, zasahující rodina, vlivné přátele – to jsou samozřejmě velké výhody při kontaktu s policií a soudy. Dalším zajímavým poznatkem je potvrzení očekávání, že tato skupina bude přitahovat participanty profilu „sociálka“ výrazně více, než jiné profily. Vzájemná interakce participantů obou těchto profilů v rámci party uživatelů drog přináší zajímavé poznatky o dynamice vztahů v těchto skupinách a vlivu drogy na ni.

Faktory zvyšující vulnerabilitu

Špatný emoční kontakt a podpora rodičů, lhostejnost rodičů, příliš volný výchovný styl, uhýbání učitele (špatné hranice),vysoká finanční hotovost, málo či žádné koníčky, povrchní a klouzavé vztahy, dominantní postavení v partě, častý dominantní nezájem o školu apod. revolty a frázovité hesla (často právě bez obsahu, porozumění a skutečného zájmu – např. četbou dovolávaných autorů, knih, myšlenek).

Možnosti včasné identifikace

Obtížnost v deskripci možností pro včasnou identifikaci lze bezpochyby spatřovat již v tom, že jakékoli simplifikující a generalizující výroky vyznívají jako sociální diskriminace. Je nutné zdůraznit mnohá omezení a úskalí při zacházení s nimi. Již při popisu tohoto profilu byly vyřčeny nejdůležitější znaky jichž se je možné pro potřeby identifikace přidržet. Kromě nadprůměrného materiálního zabezpečení (oblečení, boty, sportovní vybavení, taška, mobilní telefon atd.) je podstatný vztah k těmto věcem. Pro participanty tohoto profilu bylo charakteristické určité upnutí a velký význam těchto věcí v kontextu vztahu k vrstevníkům. Tedy že se tyto věci stávají jakýmsi komunikačním prostředkem modelujícím a ovlivňujícím komunikační vzorce a směr komunikace a podílejí se na definování a vnímání pozic a rolí v kolektivu atd. Čím mohou být tito participanti nápadní pro okolí je zejména jejich chování odlišující se od ostatních a především i samotné výroky kterými často přímo a explicitně dávají najevo uvedené skutečnosti za kterými si stojí. Je to současně pravděpodobně nejslabší místo umožňující včasné rozpoznání a diagnostiku: čím sebejistější a bez vnějších hranic jsou, tím rychlejší je průběh a nápadnější projevy a současně snadnější identifikace. To platí zejména pro vůdčí osobnosti kolektivu. U druhé skupiny se zdá být naopak nápadným právě určité stažení, neochota komunikovat, demonstrativně projevované odmítaní čehokoli a někdy téměř až opovrhování. Opět však podstatným znakem je, že ani v této druhé poloze nezůstávají obvykle participanti osamocenými „jezdci“ ale mají odezvu a podporu v kolektivu či minimálně v části kolektivu.

Možnosti včasné intervence

Pro možnost včasné intervence mající nějaký úspěch není u participantů tohoto profilu možné uvést mnoho faktorů. Pomoci lze tomu kdo o pomoc stojí. Motivace a pocit potřeby pomoci je největší překážkou a problémem. Pro participanty tohoto profilu byl charakteristický pocit a postoj že žádnou pomoc nepotřebují a ani o žádnou nestojí. Naopak, veškeré takové pokusy vnímají většinou nelibě a jako určité omezení. Zjednodušeně lze říci, že participanti tohoto profilu mají většinou problémy se svým okolím s nímž přicházejí do konfliktu a které je zdrojem jimi vnímaných problémů. Oni samotní pocit že problémy které mají jsou způsobeny okolními faktory a nikoli jimi samotnými a že problém je v jejich okolí a ne v nich.

Očekávatelné komplikace při intervenci

Zásadní komplikací pro možnost včasné intervence je již zmíněná nízká motivace a postoj k event. vzniklým problémům, za jejichž původce (či minimálně podíl na nich) se participanti rozhodně nepovažují. V nižším věku je postoj rodiny velmi podobný a víceméně formuje uvedený scénář. Setkat se je možné s výroky „náš syn (dcera) se k tomu celému dostala náhodně a způsobili to jeho (její) kamarádi, vždyť je to přece jasné, podívejte se na to takhle, copak to nechápete? On (ona) by něčeho takového ani nebyl (a) schopný (á).“ Takto zjednodušit lze jistě pouze část postoje rodiny, neboť obvyklejší by zřejmě bylo přímé či nepřímé zneužití postavení a vlivu někoho z rodičů apod. Ne náhodou se zdá být koncentrace participantů tohoto profilu vyšší na soukromých školách kde jsou případné excesy lépe zvládnutelné a řešitelné pro uvedenou sociální skupinu a kde díky právě ekonomickým souvislostem nalézáme vhodné podmínky pro rozvoj užívání především rekreačních tanečních drog, případně výjimečně i takových drog jako kokain apod. Důležitým komplikujícím faktorem je jistě i výrazná a pochopitelná motivace rodiny případný exces potomka skrýt před okolím a tak jsou ochotni zaplatit horentní sumy i za naprosto neefektivní léčbu s soukromých sanatoriích apod. kde je skrytí identity snadnější, ovšem potvrzuje klientům jejich pocit výjimečnosti což se vzhledem k léčbě jeví jako velmi kontraproduktivní proces. Možnosti školy i terapeuta jsou v případě participantů tohoto profilu velmi omezené a rodina často sehrává klíčovou roli v tom, že se proces dostává do patových situací bez východiska spojeného s adekvátním léčebným plánem majícím naději na úspěch.