Úvod
V rámci globálního přístupu jsme se na úrovni případových studií zaměřili na otázku nejvýznamnějších rizikových faktorů a jejich kombinací a kontextuálnosti na vznik a rozvoj závislosti a dalších souvisejících sociálně-patologických jevů. Rizikovým faktorem je kontextu studie v užším pojetí míněna taková událost v životě jednotlivce, která se jako potenciálně významný činitel může podílet na objevení a rozvoji rizikového chování ve vztahu k užívání omamných a psychotropních látek (OPL). V širším pojetí se pak rizikovým faktorem míní konstelace několika událostí na různých úrovních (individuální zkušenost, rodina, škola, práce apod.), které vytvářejí vysoce rizikové prostředí pro objevení se a rozvoj rizikového chování.
Na úrovni práce s případovými studiemi ověřujeme čtyři základní okruhy možných zdrojů vysoce rizikových faktorů jak v hlediska širšího, tak užšího pojetí:
- A) oblast primární rodiny a vztahů v ní,
- B) oblast školy a vrstevnických skupin ve školách,
- C) oblast volného času,
- D) oblast širšího sociálního prostředí a komunity
Ačkoli práce s případovými studiemi jasně ukázala, že určitá „vulnerabilita“ mladých lidí vzhledem k užívání OPL je dána vzájemnou interakcí mezi intrapsychickými procesy a osobními predispozicemi (samozřejmě že také biologickými), prokázala také, že faktory zkoumané ve vnějším prostředím s fokusem na uvedené čtyři oblasti nemají vždy stejnou váhu. Znamená to tedy, že míra rizikovosti vnějších faktorů není v žádném případě stejná pro všechny mladé lidi a dokonce že za různých okolností může pro téhož jednotlivce být v různých životních etapách odlišná. Což současně přináší některé nové pohledy na možnosti včasné intervence a kompenzace některých rizikových faktorů.
Pro potřeby výzkumu, který nedisponoval příliš velkým rozpočtem, ani časovým prostorem, bylo nakonec rozhodnuto užším vedením týmu, že psychologická rovina bude ve výzkumu zohledněna méně. Znamená to tedy, že jednotlivé skupiny faktorů a jejich vzájemné konstelace byly zkoumány na úrovni sociálně-psychologické, sociální a sociologické, s přihlédnutím ke kulturně-společenskému kontextu. Potlačen byl výzkum zaměřený více na individuální psychologické charakteristiky a více se zaměřil na interaktivní složku jednání a komunikace.
Hlavní fokus byl na:
- A) Oblast primární rodiny a vztahů v ní
- rodinná konstelace
- styl výchovy
- sociálně-psychologický a společenský statut rodiny
- ekonomický statut rodiny
- užívání OPL rodiči či jiné rizikové chování v rodině
- vnímání a reakce na výchovu
- vážná onemocnění v rodině
- kvalita vztahů v rodině
- emoční podpora
- B) Oblast školy a vrstevnických skupin ve školách
- vztah k učiteli (autoritě) a jeho vývoj
- podíl rodiny na přípravě a podpora ve školní práci
- stimulující podněty
- vztahy se spolužáky a jejich vývoj
- postavení v kolektivu
- sexuální orientace a problémy s ní ve školním kolektivu
- poruch učení a chování ve vztahu ke schopnosti adaptace ve škole
- oblast školních zájmů a jejich podpory
- vliv hodnocení na postavení v kolektivu a vztah k další přípravě
- C) Oblast volného času
- vývoj zájmů
- interakce s rodinným a školním prostředím
- vrstevnické skupiny a začlenění do nich
- dětské gangy
- kriminalita ve skupině
- konflikty s dospělými, policií, školou
- vliv vrstevnické skupiny na postoje k OPL
- D) Oblast širšího sociálního prostředí a komunity
- vliv komunity na formování zájmů
- postavení rodiny v komunitě
- kulturní a náboženský kontext
- etnická příslušnost apod.
Zcela samostatnou oblastí zájmu pak zůstala analýza drogové kariéry, v jejímž rámci se hlavní fokus soustředil na identifikace nejvýznamnějších faktorů, majících potenciál ovlivnit průběh této kariéry a to v jak negativním, tak pozitivním významu. Zvláště pak na faktory zvyšující či snižující rizikovost chování ve vztahu k užívání OPL.
Osnova příspěvku
U prvních pět kasuistik bylo postupováno v souladu se všemi základními kroky popsanými v procedurálním schématu průběhu analýzy. Pro další kasuistiku již byla zvolena práce poněkud odlišná, vynechávající některé z procedur a sledující již pouze cíl identifikace nových kategorií nevyskytujících s prvních pěti kasuistikách. V případě nalezení takovéto nové kategorie je tato zařazena do vytvářené sítě vztahů a jsou zkoumány kontextuální vztahy a vazby této kategorie na ostatní. Tímto způsobem je zajištěn efektivní a časově únosný podíl analytické práce, která by v případě detailní práce a rozboru každé z 50 kasuistik znamenala příliš velké časové a finanční zatížení, které navíc není smysluplné vzhledem k potřebám a cíli analýzy.
