Profil „za každou cenu šťastný“

Základní charakteristika

Tento profil reprezentuje relativně velmi nesourodou skupinu participantů, jejichž společným znakem, je velmi výrazná tendence a touha zažívat jen příjemné pocity, stavy, být šťastný, spojený, nezažívat nic nepříjemného atd. V některých projevech se může překrývat s jinými bližšími profily („prázdno a peníze“ nebo „automedikace“). Na jedné straně spektra skupiny (profilu) tyto participanty nic nápadného od jejich vrstevníků neodlišuje – tedy relativní nenápadnost mezi vrstevníky a absence výraznějších sociálně-patologických či psychiatricko-psychologických projevů. Na opačném konci spektra jsme se u našich participantů setkali s nápadně pasivním životním postojem, absencí koníčků, zálib, neschopnosti řešit a vyhýbání se konfliktům, únikové reakce a vyhýbání se povinnostem apod. Celková lhostejnost k věcem a lidem okolo působí až demonstrativním dojmem.

Velmi silná touha vyhýbat se nepříjemným věcem a zažívat stále stav vysoké příjemnosti, blaženosti a excitovanosti nenarušuje destruktivně běžný princip reality života ve společnosti (škola, práce atd.), nedojde-li k rozvoji silné závislosti. Z dat získaných prostřednictvím interview se nepodařilo ujednotit představu o etiologii tohoto profilu. Zdá se, že se jedná o velmi různorodé důvody k úniku od běžného života bez OPL. Větší část této skupiny tvoří participanti v kategorii dlouhodobých rekreačních uživatelů OPL. Přání být ve stavu pod vlivem drogy je silné a jsou ochotni obětovat velmi mnoho a mezi ostatními potřebami je staví velmi vysoko, ne-li nejvýše. Zřejmě jediným dalším společným znakem této skupiny participantů je to, že nemají jiný způsob, který by považovali za plnohodnotný a srovnatelný s účinkem drogy a kterým by dosáhli uspokojení a příjemný prožitek (např. sport, četba, koníčky atd.). Takové činnosti sice mohou přinášet určité uspokojení a mohou být vyhledávány, avšak participanti je nevnímají jako plnohodnotné „není to ono, není to takové jako když si dám trávu„.

Obvyklý průběh

Velmi obtížná komunikace o citlivých tématech nepřinesla mnoho dat potřebných ke kvalitnější rekonstrukci zejména předškolního a ranně školního (1.-4.třída) období v rámci LS. Z dostupných údajů se zdá, že rodiče sehrávají klíčovou roli ve dvou různých smyslech. Sami jako vzor a zdroj podobného postoje k životu, který je tak silný a prodchnutý celou rodinnou, že ovlivňuje veškerý její vnitřní i vnější život. Spojitost (nepotvrzená) se objevila v tom, že se často jednalo o nezaměstnané rodiče. Ovšem významnější se zdá skutečnost, že obdobný životní postoj může vzniknout i jinými událostmi a důležitá je především ona poměrně silná hořkost, rezignace, odmítání pomoci, nechuť cokoli dělat, někdy téměř až nenávist k celému světu atd. Setkali jsme se spíše s mírnějšími formami pro které bylo charakteristické spíše velmi nenápadné, velmi obtížně ovlivnitelné, uzavřené chování a malá ochota diskutovat o podobných tématech. Druhou variantou pak je revoltující postoj dospívajícího člověka v rodině, která je extrémně výkonově zaměřená. Tedy opačná situace, kdy se uvedený pasivní postoj stává nástrojem revolty a vyhraničení se vůči rodičům a jejich životnímu stylu ve spojení s postojem, že „to“ stejně nejde ovlivnit a že se nedá nic dělat, než se snažit si alespoň co nejvíce užít.

Droga má při vstupu do života u této skupiny velmi pozitivní atributy. Rekreační vzorce užívání mohou spíše ve výjimečných případech přecházet v závislost a rizikovější vzorce – volba drog bývá totiž obvykle ze skupiny halucinogenů, kanabis či extáze. Nicméně u některých participantů byla zaznamenatelná tak velká náruživost, že předpokládané riziko vývoje do rizikovějších forem užívání se jeví být reálné. Je velmi obtížné popsat obvyklý scénář průběhu, neboť z naznačené skladby drog nejčastější volby je zřejmé, že přechod k rizikovým vzorcům užívání či nebezpečnějším typům drog je spojen především s faktory na straně uživatele, nežli faktory spojenými s farmakologickým účinkem drogy. Dlouhodobé užívání drog u participantů tohoto profilu postupně vedlo spíše k prohloubení popisovaných mechanismů, ústících ve větší a větší nechuť s někým komunikovat i něčem jiném, než sami chtějí, cokoli „řešit“ a stahují se více do svého vnitřního světa. Omezují styk s okolím na nejnižší možnou míru a je jim nepříjemné natom cokoli měnit. Tomu přizpůsobují i své prostředí – bydlení, hudba, přátele, práce, zábava (stejná místa, stejné vzorce, minimální obměna). Při tomto průběhu se droga stává ústředním prostředkem uvolnění a příjemných zážitků, nebo minimálně přijatelných zážitků.

Faktory zvyšující vulnerabilitu

Nedostatek či žádné koníčky a záliby, špatný vztah k tělu i sobě, pocity méněcennosti, únikové reakce, neschopnost řešit konflikty, vnější „lhostejnost“ (až demonstrativní), projevuje se obecnou tendencí uhýbat a vyhýbat se úkolům, povinnostem atd. Partner užívající drogy

Možnosti včasné identifikace

Možnost včasné identifikace je velmi nízká, či téměř nulová. Důvodem je především volba skupiny drog, kterou jsou především halucinogenní látky, kanabis, extáze apod. U dalších drog je situace samozřejmě odlišná vzhledem ke možným komplikacím. Podstatným znakem je neochota a nezájem o nějakou pomoc a přesvědčení že žádná není třeba. Důležité je třeba podotknout, že se u mírnějších projevů skutečně setkáváme s lidmi, jejichž problémy jsou spíše v rovině psychologické a které je možné řešit spíše v rámci psychoterapeutické léčby k níž chybí motivace. U vyhraněných forem se pak jednalo o participanty s velmi silnou vůlí a tendencí unikat za každou cenu do stavů vyvolaných drogou a kteří normální (střízlivý stav bez drogy) stav považují za nesnesitelný, nepříjemný, nekvalitní atd. Příležitostí identifikace problému tak u tohoto profilu může být např. nápadné nahromadění nezvládnutých úkolů a neschopnost je řešit a stálé „lavírování“ a úniky před jejich řešením.

Možnosti včasné intervence

Možnost včasné intervence je nejvíce podmíněna důsledky (vlivem) užívání drogy, tedy sociálními, trestními, zdravotními či psychickými komplikacemi. Jejich množství a intenzita úzce ovlivňují postoj k přijetí nabízené pomoci. V čím nižším věku je participant, tím se zdála celková nastavenost být spíše otevřenější a spontánnější. Bohužel při nezachycení ve škole se s tímto profilem setkáváme až při výskytu vážných komplikací, což je již zbytečně velmi pozdě.

Očekávatelné komplikace při intervenci

Za pravděpodobně nejzávažnější komplikující faktory lze jednoznačně označit často se vyskytující nedůvěru k okolí a s tím spojené odmítání nových kontaktů a podnětů. To samo o sobě prohlubuje izolaci nebo podněcuje k různým intenzivnějším snahám směrem k partě (většinou s výsledkem dalšího zhoršení stavu). Menší znalost, předpojatost špatný kontakt, odmítání.