Profil „průměrné dítě“

Základní charakteristika

„Průměrné dítě“ je jako profil uživatele (dále jen PDF) charakteristické tím, že není ničím zvlášť nápadné. Rodinné zázemí bývá průměrné, nijak zvláštní, stejně jako sociální zázemí rodiny (v rámci širších norem společnosti). Výsledky ve škole mívá průměrné, s kamarády ve škole i v partě vychází obvykle dobře, bez dalších zvláštností. Nemívá nijak odlišné názory na život, na sebe, na společnost – vše součást majoritního proudu ve stejně staré populaci vrstevníků atd. Mívá podobné problémy obtíže jako většina ostatních dětí. Právě vlastnost, že takové dítě není ničím nápadné dala jméno i celému profilu. Ke zkušenosti s drogou přichází obvykle ve věku, kdy tuto zkušenost učiní největší část populace v jeho věku. Charakteristické je, že v drtivé většině případů tuto učiní v partě či při nějaké společenské události. Velmi častým projevem je, že takové dítě chce (samo) být stejné jako ostatní a nijak moc se neodlišovat a projevy jinakosti vnímá indiferentně, spíše však negativně. Největší vliv na opakování zkušenosti s drogou, druh drogy i způsob aplikace má parta (velmi výrazný je podíl a vliv settingu). Typické a charakteristické pro tento profil je spojitost s partou, tedy okolnostmi spojenými s místem bydlení, školy atd. Velmi časté jsou pouze spíše povrchní zájmy, převládají spíše příjemné a „pohodové“ aktivity nevyžadující velké nasazení a oběti. Trávení volného času bývá spojené s hedonistickým přístupem pobavit se, uvolnit se, odreagovat se, nenamáhat se atd. Nízká výkonová motivace, nízká cílevědomost a úroveň aspirace. To souvisí s poměrně výrazně pasivním přístupem. Ten bývá narušen především tehdy, kdy se ocitne v nesouladu s ostatními (jiné oblečené, účes, nevlastnění určité věci jako odznaku atd.). V takových situacích se pak může objevit nečekaně velká motivace změnit nežádoucí stav (jít na brigádu a vydělat potřebné peníze, podstoupit nějakou zkoušku atd.). Dochází-li ke změnám, neděje se tak obvykle na základě vlastní aktivity PDF, ale v důsledku vnějších změn a tlaku.

Obvyklý průběh

V případě, že se PDF dostane do party či kolektivu kde se objeví drogy, nechává se často unést největším „proudem“, tedy přidá se k převládajícímu názorovému poli. Vliv vrstevníků se tak pro tento profil ukazuje jako naprosto klíčový. V případě, že v partě pozvolna začne docházet k častějšímu kontaktu s drogou a ze strany PDF nenastane nic neobvyklého, začne užívat drogy tak jak se konstituuje kontext užívání v dané partě. V případě, že nedojde k výskytu zdravotních problémů u někoho v partě, není často po dlouhou dobu možnost tuto skutečnost objevit, neboť výskyt zvláštností je spíše výjimkou. Často jediným problémem který nastává, jsou problémy spojené s tím, že se užívání „prozradí“ – tedy že se na ně přijde ve škole či u některého z dětí v rodině. Kategorii takových vlivů můžeme jednotně označit jako sociální – neboť vycházejí z okolí, nikoli ze členů party samotných. Na dalším průběhu (tedy negativní či pozitivní prognóze) se nejvíce podílejí faktory zvyšující vulnerabilitu (viz).

Nejčastější konstelace faktorů zvyšujících vulnerabilitu

Mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující individuální vulnerabilitu patří v případě PDF jednoznačně rodina či partner/ka u starších. Čím kvalitnější (vřelejší, stálejší, důvěrnější) je vztah mezi rodiči či partnery PDF je podpora největší. Se snižující se kvalitou podpory a kontaktu, se prodlužuje doba, kdy se o zneužívání u dítěte někdo dozví a současně se zvyšuje pravděpodobnost, že nebude možné využít podpory rodiny pro terapii, což u mladších dětí je výrazně negativním faktorem. Násobit se tento vliv může uplatněným výchovným stylem, který u dítěte může zformovat velmi negativní postoj ve smyslu důvěry a sebedůvěry, tedy dvou velmi významných kvalit podílejících se na případném terapeutickém procesu. Dalšími negativními faktory jsou nižší sociální statut rodiny (nižší příjem, míra izolace rodiny, vzdělání rodičů a celkové nadání a inteligence dítěte).

Podstatnou je však charateristická kombinace malé motivace k aktivní činnosti a vytváření vlastního prostoru. Tedy velmi malé nasazení a motivace k vyhledávání zájmů, koníčků apod. Typické je pasivní očekávání od okolí, malá schopnost zorganizovat si vlastní čas. Výrazně přitěžující je pak komplementártní nezájem rodičů a jejich pocit že není nutné v dítěti podporovat cokoli co by je odlišovalo od kamarádů. Naopak jsme se zde setkali v něolika výrazně rizikovými kombinacemi, kterými jsou silnější potřeba uniformity u rodičů či dokonce přímo strach a úzkost z jinakosti a odlišení se od ostatních. To v konenčném důsledku také výrazně strhává dítě zpět a ubírá na síle jakýmkoli kreativním projevům.

Možnosti včasné identifikace

PDF je charakteristický tím, že případné zneužívání se nijak zvláště neprojevuje. PDF je typický svojí průměrností, neodlišováním se a právě to činí případnou možnost včasné identifikace velmi komplikovanou. Většinou dochází k tomu, že se stane „chyba“ – tedy situace kdy například někdo z party má nenadále potíže s játry či krevním tlakem po požití lysohlávek a nikdo není schopen stav zvládnout a dotyčný skončí na JIP. Tam dochází k „prozrazení“ toho, že parta dlouhodobě užívá různé látky včetně lysohlávek. Jinou situací může být kdy nedopatřením objeví rodiče či učitel drogu přímo u dítěte. Vzhledem k tomu, že délka užívání může u těchto part být i několik let, může být drogová anamnéza velmi obsáhlá.

Možnosti včasné intervence

U PDF je velmi důležití zvážit všechny okolnosti a při návrhu strategie raději kombinovat více možností. Je třeba si uvědomit, že stejně tak jako mírně indiferentní postoj měl PDF ke světu i sobě v době kdy začal koketovat s drogou, má jej s vysokou pravděpodobnosti i nyní. Motivace bývá velmi nízká a bez spolupráce rodiny se účinnost terapie výrazně snižuje. Čím dříve intervence přijde, tím větší na naději na úspěch. Ze všech ostatních profilů, je včasná identifikace PDF užívajícího drogy nejvíce náročná a nejobtížnější pro absenci či obtížnou „čitelnost“ vnějších projevů takové činnosti.

Očekávatelné komplikace při intervenci

Komplikací je především nezájem rodiny a horší vztahy (emoční kontakt a podpora dítěte). Samozřejmě v kombinaci s nízkým vzděláním a příjmem rodičů. Dalším výrazným problémem může být silná vůdčí osobnost party (v kombinaci s výrazně psychopatickými rysy) a naopak tendence či sklon k výrazně submisivním vzorcům chování na straně PDF. Paralela pak je u starších PDF jejich partner. Dalším negativním vlivem u PDF bývá při sníženém sebehodnocení, současné odsouzení a devalvace kolektivem ve škole.