Profily

Při analýze LS se postupně začaly objevovat zajímavé souvislosti. Analyzované případové studie vytvořily několik skupin, které vykazovaly podobnost v kombinace ústředních kategorií vzhledem k tématu vulnerability k užívání OPL. Pokusili jsme se na tyto podobnosti zaměřit a vytvořit typologické jednotky, ty jsme pracovně nazvali „profily“.

Při tvorbě tzv. profilů jsme se snažili držet určité šablony, tedy souboru charakteristik, které popisují co největší část takové (dodatečně vytvářené) skupiny uživatelů. Úroveň případových studií je však zatížena takovým množstvím individuálních odlišností a specifických konstelací faktorů, že podobnou práci dovoluje pouze do určité míry. Míra zobecnění s níž pracujeme je tak do jisté míry zavádějící jednak malým počtem zohledněných případů a dále nemožností ověřovat vztahy prostřednictvím standardizovaných metod a postupů. Je proto nutná velká zdrženlivost k závěrům k nimž analýza dospěla a výsledek stále považovat za spíše pracovní verzi připravenou pro další pokračování ve výzkumu.

Identifikované faktory ovlivňující vulnerabilitu jsou pojímány indiferentně. Tedy jako faktory, které při za různých konstelací nabývat různých kvalit. Stejně jako v jednom případě mohou působit pozitivně a jako podpůrné mechanismy, za jiné konstelace se mohou jevit jako výrazně komplikující faktory zhoršující pravděpodobnost dobré prognózy při terapeutickém zásahu atd.

Dále prezentovaný model profilů nemůže být samozřejmě vyčerpávající a představuje určitý soubor charakteristik, dle něhož lze na základě klinických projevů konkrétní profil identifikovat. Reálným omezením však samozřejmě je určitá míra idealizace těchto profilů, neboť ty se u reálných případů mohou vzájemně kombinovat (a většinou také vzájemně kombinují) a samozřejmě, že jedná-li se o jevy procesuálního charakteru, je každý statický model a popis omezující a nepřesný. Tyto nedostatky jsme se pokusili řešit při popisu průběhu (tedy zjednodušené a schematizované formě zachycení procesu), kde nám šlo o zachycení typického scénáře vývoje spolu se zvýrazněním míst v nichž riziko začátku a pokračování užívání drog je nejvyšší.

V celkovém 2D modelu vztahů jsme se pro každý profil pokusily zvýraznit konstelaci ústředních kategorií (reprezentujících hledané faktory) typické pro ten který profil. Je důležité zopakovat a zdůraznit, že hledané faktory zvyšující vulnerabilitu vzhledem k užívání OPL mohou být reprezentovány i větším počtem kategorií nebo dokonce pouze jejich vztahem (či vzájemnou konstelací kategorií a vztahů). Tato skutečnost je nesmírně důležitá pro jakoukoli interpretaci závěrů a úvah nad jejich využitím, neboť na takové úrovni analýzy, je již nutné ověření standardními nástroji a větším počtem případových studií.

Při popisu každého profilu jsme zvolili následující strukturu:

• Základní charakteristika:
  • Má vystihnout podstatné znaky celé skupiny participantů (profilu) a vysvětlit v čem se domníváme že spočívá jádrový vztah mezi kategoriemi typický pro daný profil. Jde tedy o popis spíše typických znaků spojujících participanty, ačkoli v případě že se jevilo jako podstavné zmínit určité významné odlišnosti (které by mohly vytvořit podskupinu), pokusily jsme se je vymezit
• Obvyklý průběh:
  • Má zachytit scénář který vystihuje tuto skupinu a ve formě příběhu složeného z typických znaků a situací pomoci vytvořit základní představu o průběhu vývoje vztahů mezi významnými kategoriemi s akcentem na oblast užívání drogy. Obvyklý průběh v něčem může připomínat spíše Základní charakteristiky (a obráceně), cílem je dát Základním charakteristikám dynamický rozměr.
• Faktory zvyšující vulnerabilitu:
  • Jsou cíleně zvýrazněné kategorie, které (či jejichž konstelace) se pro daný profil jeví jako tzv. komplikující, tedy jejichž výskyt (respektive v případě jejich většího vlivu) se zvyšuje riziko zkušenosti s drogou a potenciál přejít k rizikovým vzorcům užívání.
• Možnosti včasné identifikace:
  • Z rekonstruovaných LS jsme se pokusili identifikovat takové symptomy, které se nám jevily jako zaznamenatelné (tedy diagnostikovatelné) již před plnou manifestací problémů a v době kdy efekt intervence může být velmi vysoký a předejít případným problémům díky jejich včasnému řešení.
• Možné komplikace při intervenci:
  • Jsou faktory, které mohou znesnadnit pokus o včasné řešení začínajících problémů a které se nám jeví jako velmi významně přispívající též k tomu, že ani nedojde k rozpoznání a diagnostice problémů, nebo mohou pedagogovi či psychologovi zcela znepřístupnit možnost intervence (či snížit její účinek).

U posledních dvou jmenovaných se jedná o pokus rekonstruovat průběh vývoje symptomů a možnosti práce s nimi. Zde tedy vědomě do jisté míry překračujeme možnosti samotných dat a vkládáme do nich své představy a zkušenosti z práce z terénu. Samozřejmým rizikem takovéhoto kroku je, že se materiál odchýlí od reálných dat a stane se více vypovídajícím o výzkumníkovi a jeho konstruktech. I přes toto zmíněné riziko jsme se i z tak relativně malého množství dat pokusili zformulovat naši představu o možnostech včasné identifikace a intervence opřenou o data z výzkumu. V případě pokračujícího výzkumu pak může být jistě velmi zajímavé vzájemně konfrontovat výsledky.