Profil „automedikace“

Základní charakteristika

Profil „automedikace“ popisuje skupinu participantů, u kterých byl motiv k užívání drog řešit své problémy. Tento motiv převyšuje všechny ostatní je ústředním tématem scénáře. Spektrum je opět velmi široké. Na jednom konci tohoto spektra nalézáme participanty u nichž nalézáme velmi podobné prvky a klinické projevy jako u profilu „za každou cenu šťastný“. Jejich schopnost snášet frustraci a neúspěchy je velmi nízká a při nahromadění podobných problémů sáhnou k droze (častá volba u celé skupiny je na tlumivé látky – léky, větší množství alkoholu, opiáty atd.). Zde se jedná o méně rizikové jedince a vzorce užívání nemusí nabýt příliš rizikových forem. Na opačném konci spektra jsme se však setkali s participanty, kteří vykazují klinické projevy odpovídající konceptu predisponovaných osob k určitým typům poruch. Hlubší deprese či osobní problémy (nezvládnuté vztahové problémy atd.) v kombinaci se špatnými výsledky práce, problémy v rodině atd. se mohou stát startovacím mechanismem. Popsány jsou minimálně dva případy, které se jeví jako velmi podobné (ačkoli se jedná také o oblast psychotických onemocnění se kterými jsme se u našich participantů nesetkali a pro tuto oblast nám chybí data):

• Nevědomý motiv automedikace před propuknutím symptomů a zahájení užívání drogy (často s následkem provokace a propuknutí poruchy)
• Již při probíhající duševní poruše jiné, než ve spojitosti s návykovými látkami se objeví velmi silný motiv tyto látky užívat, což často komplikuje proběh a terapii takových poruch (deprese, psychotická onemocnění atd.).

S oběma variantami jsme se u našich participantů setkali ve spojitosti s manifestními projevy deprese. Jak ukázala rekonstrukce LS, u jednoho z participantů se jednalo o zahájení drogové kariéry před manifestací symtomů a u dvou se jednalo o snahu řešit nepříjemný stav spojený s probíhající depresí. Demonstrační LS použité v předešlých kapitolách pak popisuje participanta, pro něhož se kanabisové látky staly prostředkem ke zlepšení psychických stavů, které popisuje jako neúnosné. Scénář průběhu Pavlova LS zcela odpovídá intencím profilu „automedikace“.

Pro praxi velmi zajímavým (a jistě i očekávatelným) zjištěním je, že část praticipantů díky velmi narušené schopnosti sebereflexe, si mnoha svých potíží není přímo vědoma a hledají náhradní vysvětlení pro pocity nepohody a nepříjemnosti. U těchto participantů tak nedochází ani k pojmenování problémů, natož potom možnosti využít odbornou pomoc. Klinický obraz je dát charakterem problémů jimiž participant trpí a na které „nasedá“ užívání drogy. U některých z nich pak užívání drogy dokonce překrylo původní problémy, které bylo jen velmi obtížné rozeznávat. Tím by bylo možné otevřít diskusi nad diferenciální diagnostikou u těchto typů poruch a jako významný moment se jeví délka, intenzita a typ drogy na jedné straně, a závažnost a stádium rozvoje symptomů poruchy na straně druhé. To vše ve vzájemné interakci za přispění rekonstruovaného LS přinést zajímavé poznatky pro oblast diferenciální diagnostiky.

Obvyklý průběh

Obvyklý průběh je dán oblastí problémů které ústí do zkušenosti s drogou a později k pravidelnému užívání až závislosti. V případě již existující a vyvíjejícího se onemocnění je velmi vysoké riziko výrazných komplikací a celkové zhoršení stavu v krátkém časovém úseku. Je třeba poznamenat, že nejde jen o vysoké riziko rychlého vzniku a rozvoje závislosti, ale že pro tuto skupinu lidí je vysoce riziková i jednorázová aplikace. V souboru jsme měli pouze dva participanty popisující projevy hlubších typů depresí před tím, než zkusili drog kterou se je pokoušeli řešit, v literatuře je však popsáno mnoho případů u psychotických onemocnění a afektivních poruch. Pro tyto skupiny mohou být velice nebezpečné i drogy ze skupiny halucinogenů a kanabis.

Druhá skupina participantů, kteří dříve užívali drog, než u nich došlo k projevům nějaké poruchy za sebou měli různě dlouhou drogovou anamnézu a obtížně lze určit míru podílu drogy jako etiologického faktoru. Společným znakem je výrazné a rychlé zkomplikování celkového stavu v případě že je droga užívána dál. Naopak velmi nejednotný je vývoj po přerušení užívání drogy, který je velmi individuální.

Faktory zvyšující vulnerabilitu

Více či méně uvědomované somatické či tělesné problémy. Tendence užít látku v podobných intencích jako lék (tlumit velkou tenzi či naopak povzbudit při velkém útlumu a slabosti). Nevšímavost rodiny i učitele, náznaky volání „o pomoc“ bez odezvy, často odlišné chování od vrstevníků (někdy se snahou maskovat). Patologické komunikační vzorce v rodině a rodinná zátěž (výskyt užívání OPL v rodině či dalších duševních poruch a poruch chování). Problémy v psycho-sexuálním vývoji, zejména s navázáním zralého partnerského vztahu.

Možnosti včasné identifikace

Pro každou z identifikovaných skupin existuje odlišná konstelace identifikačních znaků. První skupina participantů („nevědomý motiv automedikace před propuknutím symptomů a zahájení užívání drogy často s následkem provokace a propuknutí poruchy“) je velmi obtížně identifikovatelné a zdá se, že v mnoha případech prakticky není možné z dostupných znalostí vůbec popsat znaky, jimiž by se tito jedinci nějak odlišovali ve specifických a relevantních oblastech od svých vrstevníků. Velmi povšechné konstatování, že se často jedná o děti které jsou velmi (až extrémně) citlivé, špatně snášejí frustraci, obtížně se začleňují do kolektivu, trpí často různými problémy (častější počůrávání do pozdějšího věku, fobie atd.), bývají velmi úzkostné a občas i velmi somatizují – to vše nepřináší mnoho charakteristických znaků o něž by se bylo možné spolehlivěji opřít.

Lépe jsme na tom s možnostmi včasné identifikace u druhé skupiny participantů tohoto profilu (při již probíhající duševní poruše jiné, než ve spojitosti s návykovými látkami se objeví velmi silný motiv tyto látky užívat, což často komplikuje proběh a terapii takových poruch – deprese, psychotická onemocnění atd.). Již z naznačené etiologie ve vztahu k užívání OPL je zřejmé, že diagnostické možnosti se zde opírají o včasnou a kvalitní diagnostiku preexistujících problémů dřív, než dojde je komplikovanému kombinovanému výskytu spolu s užíváním OPL. Jakékoli adekvátní diagnostika a volba intervence je závislá právě na kvalitě diagnostiky těchto preexistujících problémů a nalezení vhodné cesty pro jejich řešení – to současně také efektivně snižuje možnost výskytu kombinace s užíváním OPL.

Možné komplikace při intervenci

Jako největší oblast zdroje potenciálních komplikací se jeví kromě postoje rodiny a přitěžujících faktorů (málo kvalitních a trvalejších koníčků a zájmů, problémy v kamarádských či partnerských vztazích apod.) se jeví nepřijaté symptomy preexistující poruchy (poruch). Ať již se může jednat o larvovanou depresi či plíživě se rozvíjejí psychotickou symptomatologii – vždy se zdá být zásadním problémem zvládnutí a přijetí těchto projevů jako klíčové na cestě k pochopení a především přijetí tzv. „nasedajících“ problémů. Roviny neuvědomovaných problémů a obranná snaha nepřipouštět si je velmi ztěžuje jakýkoli zásah, neboť ten v takovém případě reaguje až na sekundární projevy a není schopen adekvátně pracovat se skutečným zdrojem problémů.