Vytisknout tuto Wikistránku

U dospělého pachatele je nutné, aby byla z obecných podmínek splněna mimo věku pouze podmínka příčetnosti. U mladistvého pachatele, tedy fyzické osoby, která dovršila 15 let věku, avšak nepřekročila 18. rok věku, přistupuje k těmto dvěma podmínkám ještě podmínka třetí: tzv. rozumová a mravní vyspělost. Hranice, od které považujeme osobu za trestně odpovědnou tak není u mladistvých určena pouze věkem dovršených patnácti let (tzv. absolutní trestní odpovědnost), ale také další podmínkou, jejíž naplnění se může u různých mladistvých pachatelů lišit v čase (tzv. relativní trestní odpovědnost). Mladiství tak mohou spáchat provinění jedině za splnění všech těchto podmínek, které jsou oproti dospělým pachatelům rozšířeny. Proviněním nazýváme trestný čin spáchaný mladistvým pachatelem.

Bez splnění této podmínky by mladistvý, který splnil podmínku věku (tj. je starší patnácti let) i podmínku příčetnosti, nebyl přesto trestně odpovědný za čin, který spáchal, neboť rozumová a mravní vyspělost je dle § 5 odst. 1 zákona o soudnictví ve věcech mládeže (Zákon č. 218/2003 Sb., odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, dále jen ZSVM) podmínkou, bez níž nemůže nastat trestní odpovědnost mladistvého.

Co přesně označuje pojem „rozumová a mravní vyspělost“? Jde o označení určité úrovně vývoje mladistvého, která přibližně odpovídá vývoji jeho vrstevníků v daném věku. Mladistvý tak musí mít intelektuální i mravní schopnosti vyvinuté tak, jak bychom to přibližně očekávali u osob stejně starých (tedy starších patnácti let). Účelem tohoto ustanovení je zamezit tomu, abychom trestali pachatele, kteří dosáhli sice absolutní dolní hranice trestní odpovědnosti (patnácti let), ale vývoj jejich myšlení je opožděn takovým způsobem, že odpovídá věku dítěte mladšího patnácti let. Je-li jeho intelektuální a mravní vývoj takto opožděn, nebude tento mladistvý trestně odpovědný, neboť by to mělo podobný výsledek, jako bychom trestali dítě mladší 15 let. Opoždění vývoje přitom není způsobeno duševní poruchou, a jde pouze o fyziologické (přirozené), avšak výrazné opoždění dospívání daného jedince oproti jeho vrstevníkům. V tom případě by nešlo o provinění (tedy ekvivalent trestného činu u dospělých pachatelů), ale pouze o tzv. čin jinak trestný. Mladistvému pachateli by nebylo možné vzhledem k němu přiznat trestní odpovědnost a uložit za něj trestní opatření (ekvivalent trestu u dospělých pachatelů). Přesto je možné proti němu dle zákona o soudnictví ve věcech mládeže použit mimo opatření ochranná (ochranné léčení, zabezpečovací detence, zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, ochranná výchova) také postupy pro děti mladší 15 let – tedy opatření dle § 93 odst. 1 ZSVM: výchovná povinnost, výchovné omezení, napomenutí s výstrahou, zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče, dohled probačního úředníka, ochranná výchova, ochranné léčení).

Rozumová a mravní vyspělost mladistvého se zkoumá vedle příčetnosti, samostatně. Jde opět o otázku právní, kterou ale nelze zodpovědět bez znaleckého posouzení psychického stavu mladistvého odborníky se vzděláním z oboru dětské psychologie a psychiatrie. K posouzení rozumové a mravní vyspělosti soud proto ustanoví dva znalce: jednoho znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se specializací na dětskou psychiatrii a jednoho znalce z oboru zdravotnictví nebo pedagogiky, odvětví psychologie, se specializací na dětskou psychologii. Pozorování duševního stavu mladistvého je zákonem časově omezeno (§ 58 odst. 2 ZSVM) na maximálně jeden měsíc s možností tuto lhůtu v odůvodněných případech prodloužit, maximálně však o další měsíc. Na základě posouzení odborníků soud rozhodne o tom, zda je mladistvý rozumově a mravně vyspělý natolik, aby mohl být za svůj čin trestně odpovědný. Nešlo by proto o „provinění“, ale o „čin jinak trestný“.

Přestože jde o otázku právní, kterou posuzuje trestní soud, nemůže tak soud učinit bez toho, aby přizval znalce k vyhotovení znaleckého posudku. Pokud by soud rozhodl pouze na základě vlastního uvážení bez znaleckého posudku dvou znalců s výše uvedenými specializacemi, šlo by o závažnou procesní chybu, pro kterou by mohlo být rozhodnutí o vině a trestu zrušeno. Soud totiž nemá takovou odbornou znalost lékařské, psychologické a psychiatrické problematiky, aby mohl rozhodnout bez odborných podkladů vypracovaných v posudku jmenovanými znalci. Přesto příslušný trestní soud není znaleckými posudky vázán a rozhoduje na jejich podkladě, avšak dle vlastního uvážení.

Rozumová a mravní vyspělost mladistvého se stejně jako příčetnost předpokládá, zkoumá se pouze v případech pochybnosti. Proto se znalci nepřizvou vždy, ale pouze pokud by byly důvodné pochybnosti o tom, že podmínka rozumové a mravní vyspělosti mladistvého je v konkrétním případě splněna.

Pro úplnost dodejme, že trestní věci mladistvých pachatelů projednávají tzv. soudy pro mládež, tedy specializované senáty a samosoudci okresních a krajských soudů. Tito justiční pracovníci zvlášť určení pro projednávání věcí mladistvých mají v této problematice hlubší znalosti a zkušenosti, které jsou spolu s citlivým individuálním přístupem potřebné k tomu, aby bylo co nejvíce dosaženo účelu řízení ve věcech mladistvých, nápravě a resocializaci mladistvého pachatele do společnosti.

JELÍNEK, J. a kol.: Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 2. vydání. Praha: Leges, 2010, 904 s.

JELÍNEK, J. a kol.: Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 3. vydání. Praha: Leges, 2012, 1280 s.

CÍSAŘOVÁ, D., VANDUCHOVÁ, M.: Nepříčetný pachatel. Aktuální praktické i teoretické problémy trestního práva a trestního řízení v ČR v souvislosti s posuzováním nepříčetnosti – srovnávací studie. Praha: Institut pro další vzdělávání soudců a státních zástupců, 1995, 97 s.

ŠÁMAL, P. a kol.: Trestní zákoník, komentář 1. a 2. díl. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, 2500 s.

Právní předpisy:

Zákon č. 40/2009, trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 218/2003 Sb., odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů

Klíčová slova

inteligence, kognitivní biologie, komunikace, motivace, myšlení, Novinky, o projektu, osobnost, paměť, rozhodování, smysly, sociální jedinec, vědomí

E-learningová podpora mezioborové integrace výuky tématu vědomí na UP Olomouc 2012.   |   RSS  |   Wiki Design was inspired by Chereshka & WordPress.