Základní přehled psychoaktivních látek: minimum o drogách « E-learningová podpora mezioborové integrace výuky tématu vědomí na UP Olomouc

Co jsou to drogy?

Za drogy považujeme všechny látky, které mění naše vědomí. Ovlivňují vnímání, prožívání a myšlení. Popřípadě způsobují závislost nebo obojí dohromady. Závislost můžeme definovat jako touhu, často silnou a přemáhající, užívat psychoaktivní látku (Kalina, 2003).

Závislost dělíme na psychickou a tělesnou (fyzickou). Fyzická složka závislosti nutí konzumenta dodržovat mezi jednotlivými užitími drogy určitý časový odstup, aby nedošlo k rozvoji odvykacího stavu, slangově označovaného jako absťák. Psychická složka závislosti je mnohem hůře ovlivnitelná a její zvládnutí vyžaduje více než jen pevnou vůli. K jejímu potlačení je třeba měsíců či let a je také příčinou recidiv i po dlouhodobé abstinenci (Nerad, Neradová, 1998).

Látky, které mění naše prožívání a chování (vědomí), jsou společníkem člověka od pradávna. Každá společnost má své legální drogy. Jejich užívání je relativně obvyklé, v rámci mezí společensky přijatelné – alkohol, nikotin, kofein (v naší společnosti). Jiné drogy legální nejsou. Nutno říci, že míra jejich nebezpečnosti se liší a pohybuje se v rozmezí od relativně méně rizikových (riziko závislosti je nízké), až po látky vysoce rizikové a návykové (Rotgers, 2000).

Dále představíme stručné charakteristiky nejčastěji užívaných drog v ČR. A to jak legálních, tak nelegálních. Rozhodování člověka může ovlivnit dostatek informací ze spolehlivého a důvěryhodného zdroje.

Nejčastěji užívané drogy a jejich účinky

Alkohol

Tato droga je obecně tolerována, v naší společnosti je legální a snadno dostupná. Zákonem vymezená věková norma 18 let. Stav po užití je víceméně neměnný, předvídatelný. Alkohol působí na centrální nervový systém, který tlumí. Oslabuje vnímání bolesti, tlumí centra pro dýchání, což může vést ke smrti. Obzvlášť je nebezpečný v kombinaci s jinými návykovými látkami – marihuanou, léky, atd. Alkohol uvolňuje zábrany, což může být příjemné ve společnosti, kdy odpadá nervozita a lidé se cítí volněji. Negativem zmíněného uvolnění je zrušení zábran a tím se zvyšuje riziko agresivního jednání. Alkohol negativně ovlivňuje pozornost a koordinaci pohybů. Alkohol poškozuje trávící ústrojí, játra, u mužů dochází často k impotenci, poškozuje se také kardiovaskulární systém. Dlouhodobá konzumace vede k psychické i fyzické závislosti, alkoholové demenci.

Nikotin

Nikotin je silně toxická látka obsažená v tabáku. Do organismu se nejčastěji dostává při inhalaci cigaretového dýmu. Nikotin je legální a vysoce tolerovanou drogou. V současnosti kouří v ČR asi čtvrtina až třetina dospělé populace. Tabákové výrobky jsou v prodeji dostupné od 18 let. Spolu s dlouhodobým stresem a obezitou je kouření nejčastější příčinou úmrtí v euroamerické kultuře. Kouř, který se vdechuje do plic, obsahuje obrovské množství různých chemických sloučenin ve formě plynů a tuhých částic. Jedná se především o nikotin, benzen, dehet, oxid uhelnatý, čpavek a formaldehyd. Tyto látky jsou karcinogenní. Nikotin působí jako mírné stimulans, zvyšuje krevní tlak a srdeční tep. Dostavují se pocity uvolnění, snižuje se nervozita a napětí. U nezkušených kuřáků probíhá akutní otrava tabákem – bolesti hlavy, zvracení, nevolnost, studený pot, zemdlelost, zúžení zornic. Vyšší dávky mohou vést dokonce ke smrti – obrna dýchacího centra. Pro kuřáky je typický smrdutý dech, zažloutlé prsty. Závislost je nejprve psychická a posléze i fyzická. Kouření cigaret a jiných tabákových výrobků poškozuje dýchací cesty – typické jsou chronické záněty horních cest dýchacích, vysoké je riziko rakoviny plic. Kouření poškozuje srdce a cévy, pokožku, plodnost žen i mužů. Negativní vliv má kouření i na nekuřáky – pasivní kouření. Prvními oběťmi jsou zpravidla děti kuřáků.

Benzodiazepiny

Tyto léky snižují úzkost, celkově zklidňují, uspávají, mají relaxační účinnost. Patří mezi nejčastěji předepisovaná psychofarmaka (pouze na lékařský předpis), proto jsou také často zneužívána. Zpočátku stačí několik tablet a postupně se dávka při přetrvávající konzumaci zvyšuje. Nebezpečné je předávkování a kombinace s alkoholem. Závislost vzniká pomalu a plíživě. Má složku psychickou i fyzickou. Negativní účinky – únava a ospalost, zmatenost, narušení krátkodobé paměti, ztráta chuti řešit problémy. Do této skupiny léků patří: Rohypnol, Neurol, Nitrazepam, Diazepam, Oxazepam, Rivotril, Xanax, atd.

Barbituráty

Léky mají sedativní a hypnotický účinek. Využívají se dnes už relativně málo. Jsou mnohem nebezpečnější než předchozí skupina. Při předávkování bývají smrtící. Závislost vzniká opět plíživě. Patří sem: Thiopental, Phenobarbital. Nejsou volně prodejné.

Antidepresiva

Léky, které zlepšují náladu při indikované depresi. Zneužívání bývá méně časté. Ve větší dávce mohou vyvolat otravu. Modernější preparáty jsou bezpečné, protože účinky nastupují až po několika týdnech užívání.

Antipsychotika

Léky užívané při léčbě psychotických poruch. Zneužívání je velmi vzácné.

Těkavé látky

Jedná se pravděpodobně o nejnebezpečnější skupinu drog. Nebezpečí jejich zneužívání je větší než u takových látek jako je kokain, heroin, pervitin. Vyznačují se narkotickým účinkem, snadno dojde k předávkování se smrtelným koncem. Užívání vede k hrubému poškození mozku, ledvin, jater, kostní dřeně, sliznic, dýchacích cest. Osobnost uživatele je výrazně narušena. Při dlouhodobém užívání jsou terapeutické možnosti malé. Těkavé látky jsou nebezpečné z hlediska jejich snadné dostupnosti. Užívání se děje inhalací – vdechováním z napuštěného hadru nebo smotku vaty pod dekou, případně z igelitového sáčku. Organická rozpouštědla poškozují také trávící trakt. Intoxikace se podobá opilosti, dostavují se příjemné barevné sny. Po dalším užití se může dostavit bezvědomí, ztráta kontroly nad vlastním jednáním, častá je také agrese. Uživatel charakteristicky sladce páchne. Stav po odeznění účinku se podobá kocovině. Nejběžnější zástupci: toluen, perchloretylen, aceton, chemopren, styrofyx, éter, chloroform, trichloretylen. Mezi těkavé látky patří rovněž Popers, k dostání běžně v sexshopech. Vyvolává euforii, smích, omámenost, někdy bolest hlavy (působí 1 až 2 minuty). Oslabuje imunitní systém a je rizikový pro jedince s vysokým krevním tlakem. Výše uvedené zdravotní komplikace se této látky netýkají.

Konopné drogy

Konopí pochází pravděpodobně z Himaláje. Velmi rozšířené je v Indii. Konopí se dobře daří i v našich klimatických podmínkách. Nejčastější způsob užití je kouřením. Marihuana se také používá k přípravě různých pokrmů a nápojů a slouží jako surovina pro získávání hašiše. Stále diskutovanou otázkou je, zda marihuana slouží jako vstupní droga. Z dostupných výzkumů se zdá, že tomu tak není, hlavní iniciační drogou je spíše alkohol. Problém spočívá v tom, že distributor marihuany může nabídnout konzumentovi něco „tvrdšího“. První příznaky při požití marihuany se dostavují během několika desítek minut. Efekt pomalu stoupá a vrcholu je dosaženo v průběhu jedná až pěti hodin. Stává se, že intoxikovaný může pociťovat změny prožívání ještě po 24 hodinách od požití. Intoxikace ústy (v jídle) mívá závažnější průběh. Existuje zde větší pravděpodobnost předávkování. Netrpělivý uživatel sní větší porci jídla s marihuanou, protože žádoucí efekt se nedostavuje. Celý průběh intoxikace je potom díky předávkování vnímán nepříjemně. První příznaky mohou být následující – sevřenost, úzkost, paranoidní vnímání. Kontakt s realitou prochází změnou – mění se vnímání času, zostřují se smyslové vjemy, může docházet k narušení krátkodobé paměti. Nastupují pocity blaženosti, euforie, typický je bezdůvodný (pro pozorovatele) smích. Mohou se vyskytnout mírné halucinace. Není výjimkou, že průběh intoxikace může být nepříjemný – opakující se vtíravé myšlenky, úzkostnost, záchvaty paniky. Z fyzických příznaků je typická zvýšená chuť k jídlu, sucho v ústech, zarudnutí očí. Při odeznění účinku se dostavuje únava, zmatenost a otupělost. Dlouhodobí uživatelé konopných látek jsou pomalí, hloubavě se zabývají detaily, trpí poruchami krátkodobé paměti. U marihuany nelze hovořit o fyzické závislosti. Psychický podíl závislosti je spojen s trávením volného času, relaxací. Kouření marihuany není vhodné ve chvílích, kdy se člověk necítí psychicky v pořádku, nevyhovuje mu prostředí, ve kterém se nachází. Marihuana může negativní pocity prohloubit. Kouření marihuany sebou nese stejná rizika jako kouření cigaret. U mužů dlouhodobým užíváním může klesat potence. Diskutované jsou problémy s pamětí a ztráta motivace. Velmi nevhodné je samozřejmě kombinovat marihuanu s jinými drogami. Mezi konopné drogy řadíme marihuanu, hašiš a hašišový olej.

Marihuana: Směs sušených listů, semen, větviček, květů a palic. V kvalitnější droze převažují palice. Droga se většinou kouří, časté je jejich užití v pokrmech.
Hašiš: Samotná pryskyřice. Droga se opět většinou kouří (někdy v malých dýmkách – šlukovkách nebo v chillumech ). Časté je i užití v jídle.
Hašišový olej: Produkt destilace marihuanových listů. K intoxikaci stačí malé množství. Nebývá u nás příliš dostupný.

Halucinogeny

Jedná se o rozsáhlou skupinu přírodních a syntetických látek, které vyvolávají změny ve vnímání. Jako synonyma se používají označení psychedelika, delirogeny, fantastika. Při užívání látek této skupiny je důležitý aktuální duševní stav konzumenta a okolnosti (jak uživatel vnímá místo a osoby) při užití. Pokud je obojí v pořádku, pak můžeme předpokládat, že i průběh intoxikace bude probíhat kladně. V opačném případě může dojít k intenzivnímu negativnímu prožitku a nelze vyloučit ani dlouhodobé psychické poškození. Jinak řečeno, vstup do intoxikace v duševní nepohodě nebo v nevhodné společnosti může způsobit nepříznivý prožitek. Typickými zástupci u nás užívaných halucinogenů jsou lysohlávky a LSD. Užívají se nejčastěji ústy. Vyvolávají rozsáhlé spektrum intenzivních změn vnímání vlastní osoby, ostatních a okolí. Mění se vnímání času a při užití velké dávky i vztah k okolní realitě. Zde je nebezpečí různých úrazů, kdy intoxikovaný nevnímá nebo ignoruje nebezpečí. Halucinogeny nevyvolávají psychickou ani fyzickou závislost. Odvykací stav se nedostavuje.

Extáze (MDMA)

Svým účinkem se extáze řadí mezi stimulační látky a halucinogeny (psychedelika), někdy se také můžeme setkat s označením empatogen (od slova empatie – vcítění se do druhého člověka). Droga je nejvýrazněji užívána na klubové scéně při tanci mezi příznivci elektronické hudby. Uživatelé během intoxikace většinou řadu hodin tančí velmi intenzivně, je potlačena únava, vyčerpání. Vše je překryto příjemnými pocity. Díky vyčerpání, dehydrataci a konzumaci alkoholu může dojít k poškození organismu. Extáze se nejčastěji prodává ve formě tablet nebo kapslí. Často jsou distribuovány tablety, jejichž složení lze odhadnout těžko. Mohou obsahovat různé příměsi – efedrin, pervitin i řadu jiných potencionálně nebezpečných látek. Extáze má v nižších dávkách empatogenní (souznění, vcítění, porozumění, zájem o druhé, prožitek hloubky rozhovoru a sdílení) účinky, ve vyšších potom převážně stimulační. Několik dní po užití prožívají uživatelé mírnou emoční rozladu, únavu, zpomalenost. Účinky nastupují po užití zhruba v rozmezí 30 až 60 minut. Na začátku se objevuje fáze neklidu, rozostřené pozornosti a mírné zmatenosti. Následuje fáze klidu, pohody a projasnění nálady. Doprovodným efektem bývá nechutenství, pocení a napětí svalů. Extáze při dlouhodobém užívání poškozuje centrální nervový systém (nervová zakončení serotoninového systému), což bylo prokázáno na zvířatech. Závislost bývá méně obvyklá, spíše psychická, odvykací syndrom se nedostavuje. Dlouhodobé užívání může vést k rozvoji toxické psychózy. Necítí – li se uživatel po psychické stránce dobře a pokud mu nevyhovuje prostředí, kde má extázi požít, neměl by ji brát.

Stimulační drogy

Jedná se o různorodou skupinu látek, které vyvolávají tělesné a duševní povzbuzení (excitaci). Nejvýznamnější nelegální zástupci jsou: pervitin, kokain, někdy k nim bývá řazena také zmiňovaná extáze a u nás zatím málo dostupný crack. K legálním stimulantům s mnohem mírnějším efektem patří káva, čaj a různé energetické nápoje (Semtex, Redbull). Látky této skupiny vyvolávají psychickou závislost. Fyzické projevy při vysazení nebývají výrazné. Závislostní potenciál je velmi vysoký. Rychle se zvyšuje tolerance. Po vysazení dochází ke stavu nepřekonatelné únavy, postižený spí s krátkými přestávkami i několik dní. Po probuzení propadá neklidu a pokud je mu zabráněno v aplikaci drogy, může být agresivní. Počátek abstinence doprovází často skleslost a smutek. Tento stav za několik dní odeznívá. Užívání stimulancií představuje velkou zátěž pro kardiovaskulární aparát. Předávkování může vést k selhání srdce a u starších uživatelů může dojít k infarktu myokardu. Pravidelné užívání může vyvolat toxickou psychózu. Ta se projevuje vztahovačností, podezíravostí, paranoidním vnímáním okolí. Dochází ke ztrátě kontaktu s realitou. Postižený je nebezpečný sobě nebo okolí. Nesterilní injekce (nitrožilní aplikace především pervitinu) mohou vést k nákaze žloutenkou, HIV. Aplikace šňupáním často poškozuje nevratně nosní sliznice a může vést až ke ztrátě čichu.

Pervitin

V ČR je v současnosti jednoznačně nejvýznamnější nebezpečnou („tvrdou“) drogou. Běžné denní dávky se pohybují od 50 do 250 mg. Literatura ovšem také popisuje užívání denních dávek nad jeden gram. U nitrožilní aplikace nastupuje účinek ihned. Při šňupání za 5 až 10 minut. Při spolknutí do jedné hodiny. Hlavní příznaky intoxikace zmizí za 8 až 10 hodin. Pervitin je psychomotorické stimulans, zřetelně ovlivňuje motoriku, ale i psychické funkce. Užití vede k euforii, snižuje únavu a způsobuje nechutenství. Uvolňují se zásoby energie v těle a zvyšuje se výkonnost celého organismu, zrychluje se psychomotorické tempo (patrný je motorický neklid). Zvyšuje se krevní tlak, zrychluje se tepová i dechovou frekvence. Zorničky jsou rozšířené. Pocit únavy ustupuje a organismus pracuje s vypětím sil až do úplného vyčerpání. Zrychluje se tok myšlenek, často na úkor kvality, vázne jejich verbální srozumitelné reprodukování. Zvyšuje se pozornost, odstraňují se sociální zábrany, dochází ke zvýšení pocitu sebejistoty a rozhodnosti. Intoxikovaný nemá potřebu spánku. Po odeznění účinku nastupuje deprese, vyčerpání a celková skleslost.

Kokain

Nástup účinku se tělesně projeví vzestupem krevního tlaku, zrychlením tepové frekvence, rozšířením zornic, nevolností a pocením. Při prvním užití jsou účinky spíše nepříjemné, teprve opakovaně se dostavuje euforie. Člověk, který kokain užívá, je veselý, družný, dostavuje se u něj touha po pohybu a výkonu. Intoxikovaný je na první pohled nápadný přebytkem energie, hovorností, hyperaktivitou až agitovaným neklidem, mizí zábrany, výrazně se aktivuje sexuální pud. Kokain také snižuje chuť k jídlu.

Opiáty

Jako opiáty označujeme látky, které mají chemickou strukturu blízkou morfinu a váží se v těle na opioidní receptory. Název je odvozen od opia – zaschlé šťávy nezralých makovic. Heroin je nejvýznamnější zástupce opiátů. Do ČR se dostal až po roce 1989. Do té doby byl nejužívanějším zástupcem této skupiny podomácku vyráběný braun. V současnosti se na drogové scéně objevuje syntetický opioid – buprenorfin (SUBUTEX®). Jedná se o lék určený k substituční léčbě, podobně jako metadon. Opium je dnes užíváno spíše zřídka. Jedná se o sezónní – prázdninovou záležitost, kdy uživatelé vyjíždějí na makové pole za surovým opiem. Opioidy jsou látky, které mají tlumivý účinek na CNS. Dochází k útlumu dechového centra, což může být příčinou smrti. Vazba v určitých oblastech mozku vyvolává euforii, která pak motivuje k dalšímu užití. Opiáty ovlivňují i další tělesné funkce: tlumí aktivitu hladkého svalstva (zácpa, retence moči, porucha transportu vajíčka vejcovodem – dočasná sterilita uživatelek, snížený je rovněž zájem o sex). Jak již bylo řečeno – způsobují depresi dýchacího centra a tlumí rovněž kašlací reflex, což ve spojení se zvýšeným drážděním zóny pro zvracení může vést ke vdechnutí žaludečního obsahu a k těžkému zápalu plic. Organismus si postupně přivyká na aplikované množství drogy, buduje si toleranci a pro dosažení žádoucího účinku nebo stavu normálního fungování je potřeba vyšší dávka. Po delší době pravidelného užívání je možné se vypracovat k dávkám, které mnohonásobně překračují smrtelnou dávku u člověka, jenž drogu nikdy neužil. Tolerance po vysazení velmi rychle klesá na výchozí úroveň. Pokud si tedy člověk po delší době abstinence vezme dávku na kterou byl zvyklý, může se snadno předávkovat a zemřít. Na opiáty vzniká závislost jak fyzická, tak psychická. Fyzická závislost vzniká již po několika týdnech pravidelného užívání. Odvykací stav je charakterizován průjmem, bolestmi svalů a kloubů, husí kůží, pocením, rýmou. Lze ho přirovnat v hrubém obrysu ke chřipce. Odvykací stav trvá zhruba deset dní s vrcholem okolo třetího dne. Záleží na individuálních dispozicích a množství aplikované látky.

Heroin

Při intoxikaci je v popředí sedace a příjemná euforie. Při chronickém užívání je nejvíce postižena oblast charakterových vlastností. Intelekt zůstává zpravidla nepostižen. Dochází k etické degradaci individua. Závislý je líný, bez vůle, ztrácí zájem o sex, může být depresivní, časté jsou děsivé halucinace při usínání, nespavost, únava, podrážděnost, která se střídá s apatií. Nezdravá životospráva vede k celkovému vyčerpání organismu, poruše imunitního systému. Koloběh opatřování drogy a výše uvedené komplikace mohou vést k sebevražednému jednání.