Úvod

Komplexní zrcadlové neurony, které se naučily specificky kombinovat konstelace podnětů z vnějšího okkolí s vnitřními pocity, umožňují jejich majitelům predikovat události anebo akci jiných osob nacházejících se v jejich okolí. Podílejí se na socializaci a s tím pravděpodobně i na sebe-uvědomování a sebehodnocení. Byl spojeny s teorií mysli (theory of mind). Defekty funcí zrcadlových neuronů jsou vztahovány ke spektru poruch a symptomů souvisejících s autismem.

Studie EEG

Objev zrcadlových buněk a zjištění jejich zásadní úlohy, kterou mohou hrát při odhadování reakcí a při empatii (vcítění se do pocitů jiných), inspirovaly jejich výzkum u autistických jedinců. Ilustrativní pokusy byly provedeny s pomocí elektroencefalografie (EEG). Šlo o sledování změn výrazných neuronových impulsů o frekvenci 8 – 13 Hz (tzv. vlny μ) v premotorické frontální oblasti, odkud jsou řízeny pohyby ruky. Při aktivních pohybech ruky je tato vlna výrazně potlačena. To skutečně nastalo jak u zdravých, tak i u autistických jedinců. Při pouhém pasívním pozorování stejných pohybů ve videoklipu však byl výsledek odlišný. Zatímco u zdravých osob došlo k potlačení vlny μ, u autistických jedinců zůstaly vlny μ neovlivněny, tedy vysoké. To ukazuje na absenci normální aktivity zrcadlových neuronů u osob trpících autismem.

Snížení empatie, zvýšení míry distresu

Právě zmíněná snížená frontální aktivita zrcadlových neuronů se dává do spojení s neschopností autistických osob odhadnout úmysly jiných. Tento nedostatek je podpořen také abnormální aktivitou nervových buněk v kůře insuly a přední části gyrus cinguli. Rovněž byla doložena nižší aktivita g. angularis, která může být přinejmenším zčásti odpovědná za problémy řeči. Abnormality byly popsány také v mozkovém kmeni a v mozečku osob postižených autismem. Poruchy v několika mozkových oblastech především znemožňují autistickým jedincům vcítit se na základě pozorovaných projevů do pocitů a citů jiných, např. spolehlivě rozpoznat projevy jejich radosti, známky úzkosti apod., takže mají sníženou schopnost empatie.

Absence normální signalizace ze zrcadlových buněk se promítá do nedostatečného útlumu částí limbického systému, které jsou odpovědné za emoce strachu a úzkosti, a do setrvalého stavu napětí a nejistoty při kontaktu s jinými osobami, kdy autistický jedinec vykazuje zřetelné známky distresu (aktivace sympatiku, zvýšená srdeční frekvence, pocení atd.) a vyhýbá se setkání s nimi anebo aspoň očnímu kontaktu, aby své emoční napětí snížil.

Poznámka

Pokud se zrcadlové buňky uplatňují také v sebeuvědomování a odlišování Já od Ne-já, pak by podle další koncepce jejich poruchy mohly souviset se schizofrenií, při které je narušené sebeuvědomování zdrojem, nebo alespoň průvodním symptomem řady psychotických příznaků.

Zpracoval: Jaroslav Veselý, Ústav patologické fyzhiologie LF UP v Olomouci, a Katedra fyziologie a patologické fyziologie LF OU v Ostravě.