Úvod

Jednou z velmi důležitých otázek je, jaké jsou kořeny lidských kresebných aktivit. Pravděpodobně je úzce spojena také se zdroji lidské písemné komunikace. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že kresebné aktivity získává prakticky každý člověk ve věku od jednoho až dvou let života. Tyto aktivity ale nemají nic bezprostředně společného, až na fakt, že člověk bez dobře rozvinutých schopností kreslit nemá předpoklady stát se malířem. Barvocit je také důležitý, ale pro některé malířské směry není nezbytný.

Studium kresebných aktivit lidoopů je jedním z velmi důležitých, ale také značně kontroverzních výzkumných směrů v primatologii a antropologii. Jeho cílem je mimo jiné pokusit se odhalit kořeny lidských kresebných aktivit. Dalším důležitým směrem je srovnávací analýza kresebných aktivit dětí a handicapovaných jedinců.

Existuje řada týmů zabývajících se problematikou kresebných schopností lidoopů. Jedním z nejzajímavějších je projekt sledující gorilu Koko. Tato gorila je navíc schopná komunikovat znakovou řečí, takže může své kresby komentovat. Podrobněji se výzkumem kreslicích aktivit lidoopů zabývali D. Morris (1962) a T. Lenain (1996, 1997).

Výzkum v České republice

V České Republice jsou kreslicí aktivity orangutánů, šimpanzů a goril soustavně studovány od roku 1994. Cílem projektu je poznat vývoj kreslicí aktivity a také vývoj manipulačních schopností u lidoopů, a tím přispět k analýze predispozic lidských činností a lidského umění. Dalším cílem projektu je srovnávací studie kreslicí aktivity u různých druhů lidoopů. Kreslicí aktivita orangutánů, šimpanzů a goril je pravidelně sledována v zoologických zahradách v Ústí nad Labem, Dvoře Králové nad Labem, Liberci a Praze.

Tento výzkum původně začal jako mezinárodní projekt s ruskými kolegy ze St. Petersburského primatologického centra a Leningradské ZOO v září 1994. První verze programu pro kreslení lidoopů byla připravena ve spolupráci s Muchinskou uměleckou školou (St. Petersburg, Rusko). Program byl přepracován, rozšířen a přizpůsoben podmínkám v českých ZOO. Používá se standardní metodika pro gorily, šimpanzy a orangutany.

Situace během kreslicí seance

Typická kreslicí seance trvá přibližně kolem dvaceti minut. Během této doby naši lidoopi zhotoví od 1 do 22 obrázků. Počet obrázků nakreslených během jedné seance je ovlivněn tím, jak často se tyto seance konají. Když jsou časté, počet nakreslených obrázků se zmenšuje. Lidoopi v tomto případě nakreslí jen několik obrázků, nebo jenom jeden. Občas nemají o tento typ aktivity zájem a ignorují ji nebo ničí papír a kreslicí nástroje. V takových případech kreslicí seance přerušujeme i na dobu několika týdnů. Po pauze zájem lidoopů znovu vzrůstá. Změna kreslicího nástroje také ovlivňuje intenzitu kreslicí aktivity. V několika případech například lidoopi nechtěli používat pastelky. Po výměně pastelek za štětec nebo propisku jejich aktivita vzrostla.

V zoologických zahradách Ústí nad Labem a Liberci se během kreslicí seance pracuje v kleci – s orangutany anebo šimpanzy, kteří byli odchováni ošetřovateli. Ostatní lidoopi kreslí v klecích bez přítomnosti experimentátorů. Papír a pastelky dostávají přes mříže a po nakreslení vracejí obrázky zpět ošetřovatelům. Výsledky kreslicích seancí jsou různé a jsou ovlivněny typickými vlastnostmi chování lidoopů a jejich individuálními schopnostmi. Provádí se analýza vlivu typu použitého nástroje (tužka, fix, pastelka, barva) na techniku kreslení, preference pravé nebo levé ruky a vyváženost obrázků.

Použití končetin během kreslicí seance

Všichni lidoopi používají pro kreslení jak pravou, tak levou ruku, a občas i obě ruce současně anebo střídavě. Jeden mladý šimpanz pro kreslení velice často používá jenom ústa. Drží pastelku mezi zuby, sklání se k papíru a kreslí stejně, jak to dělají handicapovaní lidé. Použití ruky a nohy současně jsme pozorovali velice zřídka. Pouze jeden šimpanz (jménem Kongo) preferuje pro kreslení levou ruku. Toto jsme zaznamenali ve více než 80 procentech všech jeho pokusů. Pozorovali jsme více kombinací v použití končetin u mláďat než u dospělých šimpanzů. Lidoopi v mnoha případech používají kreslící nástroje jako hračky. Manipulují s nástroji, zkoumají je, rozkousávají, lámou atd.

Analýza obrázků

Analýza obrázků nakreslených lidoopy ukazuje, že sledovaní jedinci reagují na různé grafické symboly (linie, tečky, figury), například na rozmístění těchto symbolů na papíře, jejich orientaci, charakter, tvar, kombinaci s jinými symboly atd. Pozorovali jsme grafické elementy a jejich kombinace, které lidoopi nakreslili na svých obrázcích (tečky, čáry vedené cik-cak, svislé nebo zakřivené čáry a jejich kombinace, kroužky atd.). Velikost, tvar a orientace papíru v průběhu kreslení také ovlivňují výsledek. Lidoopi také rozlišují jednotlivé části papíru pro svoje kresby – střed, okraje nebo rohy. Obrázky lidoopů ilustrují jejich cítění kompozice - vyváženost formátu, orientace elementů, jejich velikost a charakter, jejich vzájemná harmonie, kontrast anebo blízkost barev.

Velmi důležité je, že kresebné aktivity lidoopů jsou porovnatelné s těmi, které vykazují děti asi do věku tří let anebo mentálně handicapované děti. Porovnatelné jsou i složitější dovednosti. Všichni zkoumaní lidoopi - šimpanzi, gorily i orangutani – jsou totiž vedle klasických čmáranic typu vějíře schopni kreslit i uzavřené grafické symboly typu kroužků a oválků. Umí míchat barvy a vytvářet barevné kompozice.

Obr. 1. Samice orangutana Ňuninka při kreslení. ZOO Ústí nad Labem. (Foto: V. Vrabcová.)

Obr. 2. Obrázek, nakreslený samicí orangutana Ňuninkou. ZOO Ústí nad Labem. (Foto: M. Vančatová.)

Tématem výzkumu kresebných aktivit je i motivace lidoopů ke kreslení. Mnozí například kreslí, až když jsou sami, jiní kreslí, až když sami mají zájem. Důležité také je, jaký nástroj ke kreslení a jaký podklad lidoopi dostanou. Reakce jsou velmi individuální. Vhodná kombinace nástroje a podkladu sama o sobě může pro lidoopa být velkou motivací.

Kresebné aktivity lidoopů představují velmi zajímavý experiment, kterým lze testovat řadu jejich schopností a dovedností lidoopů – používání nástrojů, manipulační schopnosti a motorickou zdatnost, jejich schopnosti analýzy barev a prostoru anebo i specifické rysy chování spojené s kreativitou.

Obr. 3. Obrázek, nakreslený samici šimpanze Majoránkou. ZOO Liberec. (Foto: M. Vančatová.)

Obr. 4. Obrázek nakreslený samcem šimpanze Jimi. ZOO Liberec. (Foto: M. Vančatová.)

Bohužel při vyhodnocování jejich kreativních výsledků po stránce nástrojové činnosti a manipulačních schopností stojí proti sobě dvě významné součásti  – na jedné straně motivace a kreativita jedince, na druhé straně kvalita a struktura manipulace s nástrojem (tedy kvalita motoriky a zručnost při používání nástroje).

Lateralizace při kreslení

Při studiu lasteralizace se v podstatě jedná o modifikovaný experiment s hůlkou. Velmi důležitý je poznatek, že většina lidoopů vykazuje poměrně výraznou lateralitu, preferuje častěji pravou ruku. Leváci jsou vzácní. Snaha o vytvoření kresby nebo barevných ploch však může odsunout do pozadí používání preferenční končetiny anebo snahu o vytváření stereotypních pohybových vzorců nezbytných pro plný rozvoj lateralizace preferované ruky. V neposlední řadě se tu uplatňují i herní prvky, zejména u mladých jedinců. Lidoopi provádějí kresebné aktivity všemi možnými způsoby, a to zejména lidoopi mladí. Samo kreslení nohama je pro člověka velmi obtížné, ale ostatní varianty kreslení pozorované u lidoopů se vyskytují i u dětí. Můžeme zobecnit, že i když jsou manipulační schopnosti a kreslicí dovednosti lidoopů poměrně pokročilé, lateralizace činnosti končetin je na mnohem nižší úrovni než u člověka.

Předpoklad, že lateralita u jedinců chovaných v zajetí vyšší než u divoce žijících lidoopů, se nepotvredil, zejména ne u šimpanzů. Nedochází k podstatnému zvyšování lateralizace ani vlivem výchovy člověkem a ani dlouhodobou spontánní činností, při které jsou ruce využívány k manipulaci s nástroji. Naše experimentální studie neprokázala ani to, že by šimpanzi měli nějaké zvláštní schopnosti a dovednosti, které by jim umožnily komplexnější a dovednější manipulaci s kreslicími nástroji.

Orangutani mají schopnosti a dovednosti zcela srovnatelné se šimpanzi. To odpovídá i našim analýzám kreslicích aktivit velkých lidoopů. Gorily se zdají být nejméně lateralizované a manipulují s nástroji trochu jiným způsoben než šimpanzi a orangutani. To však odpovídá i výzkumům v přírodních podmínkách, kde gorily využívají nástroje poměrně zřídka.

Shrnutí

Studium kresebných aktivita lidoopů nám možná poodhaluje některé aspekty vzniku lidských znaků. Zdá se, že předpoklady pro kresebné aktivity a vznik umění by mohly být velmi starobylé a vlastní všem hominidům. Ukazuje se, že stejně jako u člověka jsou i kresebné dovednosti ostatních lidoopů velmi variabilní. Existují lidoopi nadšení a nadaní a také ti, kteří kreslení zvládají jen s velkými obtížemi. Právě tak důležitá pro ně je i motivace a podmínky pro kresebné aktivity.

Použitá literatura a literatura k dalšímu studiu

Lenain T. (1996): Ape-painting and the problem of the origin of art. Human Evolution, 10(3), 205 – 215.

Lenain T. (1997): Monkey Painting. Reaktion Books Ltd., London.

Morris D. (1962): The Biology of Art. Methuen, London.

Zpracovala: Mgr. Marina Vančatová, Katedra obecné antropologie, Fakulta humanitních studií UK v Praze