Poškození šedé anebo bílé hmoty jednotlivých mozkových laloků vede k rozvoji řady do značné míry specifických příznaků a syndromů. Podle místa postižení dělíme lobární syndromy na syndrom frontálního laloku, syndrom temporálního laloku, syndrom parietálního laloku a syndrom okcipitálního laloku. Obecnou vlastností symptomů a syndromů mozkových laloků je skutečnost, že mohou i u poměrně rozsáhlých procesů zde lokalizovaných zcela chybět nebo unikat pozornosti při běžném klinickém vyšetření, a to zvláště při poškození pomalu se rozvíjejícím a infiltrativní povahy. Je třeba rozlišovat mezi postižením dominantní a nedominantní hemisféry, protože symptomy jejich léze se v řadě případů významně liší. Řada rázovitých a pro určité hemisferální lokalizace typických symptomů a syndromů se vyskytuje jen velmi vzácně nebo je lze odhalit až detailním, cíleně zaměřeným vyšetřením.

Poruchy symbolických funkcí vznikající při lézích kůry mozkových hemisfér jsou popsány v samostatné kapitole.

Syndromy disperzního poškození hemisfér

Mozkové hemisféry mohou být postiženy řadou roztroušených drobných či větších ložiskových lézí. Ty se pak projevují různými kombinacemi v předchozím popsaných symptomů a syndromů. V popředí stojí obvykle symptomy extrapyramidové a projevy psychické deteriorace. V klinické praxi je často nalézán soubor příznaků, jímž se projevují disperzní drobnoložisková vaskulární postižení mozku téměř bez výjimky arteriosklerotickým procesem.

Syndrom axiální

Je nazýván podle toho, že jeho jednotlivé symptomy jsou vybavovány v osové části těla. Sestává z živého reflexu nasopalpabrálního, maseterového a z pozitívních fenoménů labiálních a případně fenoménu sacího.

Syndrom axiálně-paraxiální

Je tvořen symptomy tvořícími syndrom axiální spolu s oboustranně pozitivním fenoménem dlaňobradovým. Často jsou dále přítomny šlachově-okosticová hyperreflexie, vyšší elementární posturální reflexy, emoční labilita až inkontinence, případně demence.

Zpracoval: Roman Herzig, Neurologická klinika LF UP a FN v Olomouci