Poškození šedé anebo bílé hmoty jednotlivých mozkových laloků vede k rozvoji řady do značné míry specifických příznaků a syndromů. Podle místa postižení dělíme lobární syndromy na syndrom frontálního laloku, syndrom temporálního laloku, syndrom parietálního laloku a syndrom okcipitálního laloku. Obecnou vlastností symptomů a syndromů mozkových laloků je skutečnost, že mohou i u poměrně rozsáhlých procesů zde lokalizovaných zcela chybět nebo unikat pozornosti při běžném klinickém vyšetření, a to zvláště při poškození pomalu se rozvíjejícím a infiltrativní povahy. Je třeba rozlišovat mezi postižením dominantní a nedominantní hemisféry, protože symptomy jejich léze se v řadě případů významně liší. Řada rázovitých a pro určité hemisferální lokalizace typických symptomů a syndromů se vyskytuje jen velmi vzácně nebo je lze odhalit až detailním, cíleně zaměřeným vyšetřením.

Poruchy symbolických funkcí vznikající při lézích kůry mozkových hemisfér jsou popsány v samostatné kapitole.

Symptomy a syndromy poškození týlního laloku

Okcipitální lalok je proti parietálnímu a temporálnímu laloku ohraničen jen nepřesně s výjimkou mediální plochy hemisféry, kde rozhraní představuje parietookcipitální rýha. Je z laloků mozkových hemisfér nejmenší a má také nejhomogennější funkce, bez výjimky se vztahující k optické aferentaci.

Symptomy poškození týlního laloku

Symptomy okcipitálního laloku, které jsou vesměs optického rázu, lze opět rozdělit na symptomy iritační korové a symptomy zánikové léze, z nichž některé vznikají pouze při lézi dominantní hemisféry. Z hlediska klinické diagnostiky je však třeba upozornit na skutečnost, že řada z jeho poškození probíhá nepovšimnuta nemocným a uniká i povrchnějšímu vyšetření. Platí to především pro znenáhla nastupující léze typu infiltrujících nádorů, ale občas i pro akutně vzniklé ložiskové infarkty.

Symptomy ložiskové korové iritace týlního laloku

Scintilace

Jsou to jiskřičkám podobné světelné body v zorném poli, obvykle obou očí, které vznikají při mechanickém podráždění kůry týlního laloku. Jsou známy i laické veřejnosti jako „hvězdičky“ při nárazu čelem do předmětu nebo při ráně pěstí do obličeje. Kůra okcipitálního laloku je zde protinárazem (par contrecoup) drážděna kontaktem s týlní kostí.

Zrakové pseudohalucinace

Mohou být úvodem epileptického záchvatu. Jindy jsou důsledkem hypoperfúze v povodí zadních mozkových tepen, a to jak při cévní mozkové příhodě, tak častěji v rámci aury klasického migrénového záchvatu. Pro tento původ je charakteristická velmi pestrá barevnost optického vjemu, který pacienti připodobňují k barevným vodopádům, vidění ohnivé čáry, rozžhavené spirály a podobně.

Zrakové halucinace (pravé)

Od pseudohalucinací se liší zpravidla složitostí vjemů (jde o zvířata, postavy nebo i obličeje lidí, mnohdy v pohybu, deformované barevně, prostorově i co do velikosti) a především tím, že je postižený pokládá za skutečnost. Z organických mozkových afekcí může jít o projev intoxikace některými látkami (halucinogeny) nebo o jeden z časných symptomů toxického (etylického nebo infekčního) deliria.

Symptomy ložiskového poškození týlního laloku

Horní kontralaterální homonymní kvadrantanopsie s centrální úsporou

Vzniká při jednostranné parciální lézi primárního zrakového kortexu (v okolí sulcus calcarinus na mediální ploše okcipitálního laloku – Brodmannova area 17). Častěji bývají postiženy dolní kvadranty zorných polí.

Kontralaterální homonymní hemianopsie s centrální úsporou

Většinou je kompletní, občas lze ale zjistit jen skotomy (okrouhlé výpady) v příslušných polovinách zorného pole.

Oboustranná homonymní hemianopsie – korová slepota

Vzniká někdy ve dvou atakách, jindy simultánně při oboustranné lézi (obvykle ischemické – například během tranzitorní kardiální zástavy nebo při okluzi a. basilaris) okcipitálních laloků s postižením obou Brodmannových polí 17. Jde o úplnou slepotu.

Disociace konjugovaných pohledů

Jedná se o neschopnost plynule sledovat pohybující se předmět při zachované schopnosti zaměřit pohled libovolným směrem. Tato porucha vzniká v důsledku poškození asociačních zrakových polí a významně zhoršuje u pacienta schopnost čtení.

Syndromy poškození týlního laloku

Zánikový syndrom týlního laloku

Je charakterizován obvykle kontralaterální homonymní hemianopsií se zachovanou reakcí zornic na světlo i z oslepené poloviny zorného pole.

Syndrom léze okcipitálního laloku dominantní hemisféry

Tvoří jej kontralaterální (obvykle pravostranná) homonymní hemianopsie s agnózií barev, objektů nebo písma (alexií).

Syndrom oboustranné léze okcipitálních laloků

Tvoří jej úplná slepota, ale se zachovanou fotoreakcí zornic (tzv. korová slepota). Provází nejčastěji embolické uzávěry vidlice a. basilaris.

Syndrom Antonův

Vzniká rozsáhlou oboustrannou lézí okcipitálních laloků. Úplná korová slepota je zde provázena anozognózií, nemocný ji ignoruje a popírá.

Syndrom Bálintův

Je označován také jako apraxie pohledu a je charakterizován neschopností vnímat současně všechny předměty v zorném poli. Postižený vnímá předmět pouze jediný a má potíže se zaměřením pohledu na předměty další.

Zpracoval: Roman Herzig, Neurologická klinika LF UP a FN v Olomouci