Poškození šedé anebo bílé hmoty jednotlivých mozkových laloků vede k rozvoji řady do značné míry specifických příznaků a syndromů. Podle místa postižení dělíme lobární syndromy na syndrom frontálního laloku, syndrom temporálního laloku, syndrom parietálního laloku a syndrom okcipitálního laloku. Obecnou vlastností symptomů a syndromů mozkových laloků je skutečnost, že mohou i u poměrně rozsáhlých procesů zde lokalizovaných zcela chybět nebo unikat pozornosti při běžném klinickém vyšetření, a to zvláště při poškození pomalu se rozvíjejícím a infiltrativní povahy. Je třeba rozlišovat mezi postižením dominantní a nedominantní hemisféry, protože symptomy jejich léze se v řadě případů významně liší. Řada rázovitých a pro určité hemisferální lokalizace typických symptomů a syndromů se vyskytuje jen velmi vzácně nebo je lze odhalit až detailním, cíleně zaměřeným vyšetřením.
Poruchy symbolických funkcí vznikající při lézích kůry mozkových hemisfér jsou popsány v samostatné kapitole.
Symptomy a syndromy poškození spánkového laloku
Spánkový lalok je ve srovnání s ostatními laloky objemově největším a také funkčně nejkomplikovanějším. Od laloků čelního a temenního je oddělen Sylviovou rýhou. Paradoxně je místem, kde i rozsáhlé léze mohou zůstat dlouhou dobu klinicky němé, za což je činěna odpovědnou víceméně symetrická reprezentace odtud moderovaných funkcí (psychických, vegetativních, čichových, sluchových a vestibulárních) v obou mozkových hemisférách. Temporální lalok, především nedominantní hemisféry, lze téměř celý exstirpovat, aniž dojde k zřetelným změnám v neurologickém nálezu. Tvoří také podstatnou část mozkové báze a z hlediska klinické symptomatiky velmi významný temporální úsek mediální plochy hemisféry. Neokortex na laterální ploše temporálního laloku se podílí na zajištění funkcí fatických (Wernickeho senzorické centrum řeči v zadní části gyrus temporalis superior dominantní hemisféry) a současně představuje zakončení senzorické aferentace především pro sluch (primární sluchový kortex v Heschlových závitech, sekundární sluchový kortex a jejich okolí; Brodmannovy arey 41, 42 a 22) i zakončení viscerosenzitivních drah (především v insulárním kortexu). Zčásti se laterální temporální neokortex podílí na zajištění dlouhodobé paměti, avšak rozhodující význam pro tvorbu paměťových stop mají struktury meziotemporální (hippocampus, parahippocampální gyrus a amygdala). Tyto části fylogeneticky starého limbického systému jsou také rozhodující v modulaci afektivity, jsou známé svým vlivem na sexuální chování jedince a současně představují zakončení senzorické (chuť a čich) a vegetativní aferentace. V bílé hmotě temporálního laloku probíhá optická radiace převádějící zrakové podněty z kontralaterální horní části zorného pole.
Symptomy poškození spánkového laloku
Symptomy temporálního laloku lze rozdělit na iritační korové příznaky (společné oběma hemisférám) a příznaky zánikové (charakteristické pro postižení dominantní a nedominantní hemisféry). Pro temporální lalok je charakteristická vysoká epileptogenicita. Iritační kortikální fenomény jsou pestré a charakterizují velkou skupinu epileptických záchvatů, označovanou jako epilepsie temporálního laloku. Jednostranné poškození primárního sluchového, čichového i chuťového kortexu nikdy nevede k výpadku odpovídající senzorické funkce. (Většina symptomů léze temporálního laloku má natolik komplexní charakter, že bývají obvykle popisovány jako syndromy).
Symptomy ložiskové korové iritace spánkového laloku
Pohybové automatismy při porušeném vědomí
Mohou být velmi různorodé. Často mají charakter motorických stereotypů spojených s vegetativními funkcemi, jakými jsou pomlaskávání, přežvykování, polykání, odhalování intimních míst až kompletní mikční nebo defekační děj, sexuální aktivita a jiné. Postižený má na ně úplnou amnézii.
Mrákotné stavy
Mohou trvat až řadu hodin. Postižený je v takovém stavu schopen i komplikované činnosti, jakou je řízení motorového vozidla, cesta veřejným dopravním prostředkem a podobně, přičemž si svého jednání není vědom a následně si je nepamatuje.
Iluze
Jedná se o stavy abnormního vnímání sebe i okolí různého typu. V souvislosti s organickými onemocněními spánkového laloku bývají pozorovány nejčastěji stavy derealizace, kdy pacient vnímá vše jakoby ve filmu, bez vztahu k vlastní osobě. Jindy jakoby se mu vše zdálo, což označujeme jako spánkové stavy a poruchy vnímání času, kdy může pacient vnímat svůj dosavadní život, jakoby mu běžel rychle před očima, jindy naopak jakoby se čas zastavil. Dále to jsou iluze nikdy neviděného, neslyšeného nebo neprožitého, nebo naopak iluze charakterizované pocitem, že vše, co nemocný právě vidí, slyší nebo zažívá, již jednou viděl, slyšel nebo zažil. Iluze mohou být také senzorické, ve vztahu k spánkovému laloku sluchové nebo čichové. Na rozdíl od pseudohalucinací bývají většinou libého charakteru. Samostatné iluze bez dalších ložiskových projevů se někdy objevují jako symptom neurózy případně nadměrné únavy.
Čichové pseudohalucinace
Bývají častým úvodem (aurou) epileptických záchvatů s ložiskem v oblasti uncus gyri hippocampi. Postižený je vnímá obvykle jako nepříjemný zápach (např. pálící se gumy). Pokud jsou spojeny s pseudohalucinacemi chuťovými, opět většinou nepříjemného rázu, hovoříme o tzv. uncinátových krizích.
Sluchové pseudohalucinace
Mohou mít charakter slyšení zvuků jednoduchých (hučení, pískání) nebo složitých (překřikující se hlasy, hudební motivy, zvuky strojů). Pravé halucinace, jimž postižený věří, u organických lézí spánkového laloku obvykle nenacházíme. Ohnisko zde bývá obvykle na konvexitě.
Poruchy rovnováhy
Mohou být vyvolány iritací kůry konvexity temporálního laloku a mohou být rotační i nesystematické. Lze se s nimi setkat v úvodu epileptického záchvatu.
Epigastrické dysestézie, nauzea a abdominální vegetativní symptomy,
jako jsou například střevní škroukání a říhání, jsou spolu s mydriázou, čichově-chuťovými halucinacemi, strachem a panickou reakcí mohou být pozorovány u ložisek v oblasti amygdaly.
Paroxysmální agresivita nebo hrubě deviantní sexuální aktivita
Mohou být vyvolány iritací především bazomediálních částí temporálních laloků.
Paroxysmální hemidystonie
Jsou doprovázené často automatismy a objevují se na kontralaterální polovině těla.
Obecné symptomy poškození spánkového laloku
Změna osobnosti
Jedná se o časný, často podceňovaný příznak především infiltrativních procesů spánkového laloku. Postižený se povahově mění, ztrácí zájem o věci, k nimž měl dříve citový vztah (koníčky, rodina), klesá jeho pracovní výkonnost, především pečlivost a svědomitost, později i zájem o zevnějšek a hygienu.
Horní kontralaterální homonymní kvadrantanopsie s centrální úsporou
Patří k nejčastějším nálezům u lézí temporálního laloku. Vzniká destrukcí dolní části Gratioletovy radiace. Nevýhodou je, že si ji nemocný často neuvědomuje, zvláště pokud vzniká poznenáhlu.
Kontralaterální homonymní hemianopsie s centrální úsporou
Vzniká v důsledku léze v blízkosti corpus geniculatum laterale nebo při rozsáhlejším postižení směrem rostrálním.
Symptomy poškození spánkového laloku dominantní hemisféry
Mnestické a psychotické poruchy
Jsou častější při oboustranném temporálním poškození, občas ale vznikají i při lézi jednostranné, zpravidla mediotemporální v dominantní hemisféře. U lézí temporálního laloku dominantní hemisféry jsou výraznější mnestické poruchy verbálního typu. O totální ztrátu paměti, amnézii, jde především při tzv. tranzitorní globální amnézii (viz v následujícím odstavci). Může být kombinována s amentním stavem nebo jinou psychopatologickou symptomatikou.
Mutismus s negativismem
Lze vzácně pozorovat u jednostranných lézí mediobazálních částí temporálního laloku. Postižený, působící dojmem bezvědomého a totálně afatického, se aktivně brání jakémukoli vyšetření včetně pasivního otevření očí.
Symptomy poškození spánkového laloku nedominantní hemisféry
Mnestické poruchy
Jsou častěji typu nonverbálního – na rozdíl od postižení dominantní hemisféry.
Syndromy poškození spánkového laloku
Syndrom unkohipokampální iritace (Jacksonův)
Je tvořen čichovými a chuťovými pseudohalucinacemi, iluzemi „již viděného, slyšeného nebo zažitého“ a derealizačními „snovými stavy“.
Syndrom Korsakovův
Provází některé případy oboustranné léze spánkových laloků, zvláště jejich mediobazálních částí. Charakterizuje jej ztráta paměti pro dobu před začátkem nemoci (retrográdní amnézie), neschopnost retinovat v paměti vjemy vzniklé v době nemoci (anterográdní amnézie), vše v některých případech doplněné o absurdní smyšlenky, jimiž se postižený pokouší bez zábran defekty paměti zastírat (konfabulace).
Syndrom tranzitorní globální amnézie
Tvoří akutně vzniklá ztráta paměti s neschopností akceptovat a uchovat i současné paměťové vjemy. Trvá několik hodin až dnů, zpravidla se upraví k normě s amnézií omezenou na období, po něž trvala. Bývá pozorována sekundární ischémie v oblasti hippocampus-fornix-corpora mamillaria, vzácně v talamu.
Syndrom Klüvera a Bucyho
Tvoří apatie se ztrátou pocitu strachu, studu a agresivity, bulímie, zvýšená až aberantní sexuální aktivita a emoční oploštění. Je pojmenován podle autorů, kteří jej studovali při experimentálních destrukcích obou hippokampálních gyrů u opic.
Syndrom falešné zuřivosti (sham rage)
Je jako projev iritace hippokampálních gyrů jakýmsi opakem syndromu předchozího. Projevuje se nemotivovanou agresivitou. Takto postižený pacient napadá kohokoli, kdo se k němu přiblíží, mnohdy kouše, plive a ničí předměty ve svém dosahu.
Geschwindův syndrom
Tento dosud kontroverzní syndrom bývá pozorován u pacientů s epilepsií temporálního laloku a charakterizují jej hyposexualita, hypergrafie, hyperreligiozita a iritabilita v mezizáchvatovém období.
Zpracoval: Roman Herzig, Neurologická klinika LF UP a FN v Olomouci
