Charakteristika

Syndrom druhostranného opomíjení, nevšímavost k opačné straně, než je poškození mozku (angl. contralateral neglect) je složitou poruchou. Typicky se manifestuje defektem zrakových informací, ale nejde jen o ně. Postižený není schopen podat zprávu o podnětu přicházejícím z protilehlé strany prostoru vnímaného v egocentrických souřadnicích, ani vymezit svůj vztah k němu. Poruchu si neuvědomuje, výpadku si není vědom (anozognózie). Postižená osoba si vůbec nepřiznává existenci druhé poloviny svého zrakového pole (kontralaterální hemianopsie). Může pro ni přestat existovat celá druhostranná polovina scény, ve které se nachází. Porucha se může týkat nejen okolního prostoru, ale i vlastního těla (kontraleterální hemiasomatognózie). Součástí syndromu může být pohybová chudost na opomíjené straně (hemiakinezie) anebo chybění citového doprovodu poruchy (anozodiaforie).

Klasifikace symptomů

Symptomatologii syndromu druhostranného opomíjení podle postižených modalit lze klasifikovat do tří skupin:

• Nevšímavost k senzorickým modalitám;
• Nevšímavost k motorickým výkonům;
• Nevšímavost k paměťovým stopám (amnézie) podnětů, které přicházejí z opomíjené strany.

S výjimkou motorického opomíjení nemocný svou poruchu nerozpoznává (anozognózie) a popírá ji. Nevšímavost nemusí zahrnovat jen optické podněty, ale také akustické podněty, taktilní podněty atd. Nemocný sice vidí a může si osahat části na druhé straně svého těla, ale není si vědom, že k němu patří, považuje je za cizí (např. je chce vyhodit z postele, ve které leží). Oholí si pouze polovinu svého obličeje, na který se dívá v zrcadle, jí pouze z jedné poloviny talíře, který stojí je před ním, neohmatá druhou polovinu míče, který drží v rukách, vnímá pouze polovinu obličeje jiných osob. V takových případech lze mít za to, že jde (snad navíc) o opomíjení protilehlé strany posuzované v souřadnicích objektu, ne egocentrických souřadnicích. Nemocný není schopen popsat druhou stranu ulice, v níž stojí, nebo kterou si má vybavit z paměti. Pokud ho ale instruujeme, aby se v duchu obrátil a v představě se postavil na druhý konec ulice, její předtím opomíjenou stranu snadno popíše (ale ignoruje stranu dříve popisovanou).

Z toho se vyvozuje, že jak vnímání, tak paměťové záznamy obou stran prostoru jsou v pořádku, a že porucha tedy nejspíše spočívá v alteraci přenosu viděné anebo vzpomínané scény protilehlé strany prostoru do vědomí (např. alterace přenosu informací zpracovaných pravou hemisférou do příslušných oblastí levé hemisféry). Skutečnost, že nemusí být postiženo jen vnímání, ale také pohybové úkony na protilehlé straně (holení, jídlo atd.), svědčí pro složitou poruchu řízení motoriky, tedy postižení proprioceptivně-exteromotorických okruhů, nebo vstupů do nich. Podle jiného výkladu může jít o poruchu zaměření, nebo přenosu pozornosti na protilehlou stranu prostoru.

Původ poruchy

Syndrom se typicky spojuje s poškozením kůry horního spánkového laloku, která má významné spoje nejen s bazálními ganglii (nc. caudatus a putamen) ale také s pulvinarem v zadní části talamu. Někteří autoři uvádějí, že syndrom často provází poškození dolních temenních laloků (zejména vpravo, ale i při levostranné lézi), prefrontálních a frontoorbitálních oblastí frontálních laloků (opět přednostně vpravo) anebo pravostranného talamu. Podle jiných autorů však ani poškození dolního parietálního (area 40 podle Brodmanna), ani dolního čelního (area 44 podle Brodmanna) laloku nevyvolávají syndrom druhostranného opomíjení.

Zpracoval: Jaroslav Veselý, Ústav patologické fyziologie LF UP v Olomouci a Katedra fyziologie a patologické fyziologie LF OU v Ostravě.