Úvod

Komplexní zrcadlové neurony ^[1], které se naučily specificky kombinovat konstelace podnětů z vnějšího okkolí s vnitřními pocity, umožňují jejich majitelům predikovat události anebo akci jiných osob nacházejících se v jejich okolí. Podílejí se na socializaci a s tím pravděpodobně i na sebe-uvědomování a sebehodnocení. Byl spojeny s teorií mysli (theory of mind). Defekty funcí zrcadlových neuronů jsou vztahovány ke spektru poruch a symptomů souvisejících s autismem ^[2].

Studie EEG

Objev zrcadlových buněk a zjištění jejich zásadní úlohy, kterou mohou hrát při odhadování reakcí a při empatii (vcítění se do pocitů jiných), inspirovaly jejich výzkum u autistických jedinců. Ilustrativní pokusy byly provedeny s pomocí elektroencefalografie (EEG) ^[3]. Šlo o sledování změn výrazných neuronových impulsů o frekvenci 8 – 13 Hz (tzv. vlny μ) v premotorické frontální oblasti, odkud jsou řízeny pohyby ruky. Při aktivních pohybech ruky je tato vlna výrazně potlačena. To skutečně nastalo jak u zdravých, tak i u autistických jedinců. Při pouhém pasívním pozorování stejných pohybů ve videoklipu však byl výsledek odlišný. Zatímco u zdravých osob došlo k potlačení vlny μ, u autistických jedinců zůstaly vlny μ neovlivněny, tedy vysoké. To ukazuje na absenci normální aktivity zrcadlových neuronů u osob trpících autismem.

Snížení empatie, zvýšení míry distresu

Právě zmíněná snížená frontální aktivita zrcadlových neuronů se dává do spojení s neschopností autistických osob odhadnout úmysly jiných. Tento nedostatek je podpořen také abnormální aktivitou nervových buněk v kůře insuly a přední části gyrus cinguli. Rovněž byla doložena nižší aktivita g. angularis, která může být přinejmenším zčásti odpovědná za problémy řeči. Abnormality byly popsány také v mozkovém kmeni a v mozečku osob postižených autismem. Poruchy v několika mozkových oblastech především znemožňují autistickým jedincům vcítit se na základě pozorovaných projevů do pocitů a citů jiných, např. spolehlivě rozpoznat projevy jejich radosti, známky úzkosti apod., takže mají sníženou schopnost empatie ^[4].

Absence normální signalizace ze zrcadlových buněk se promítá do nedostatečného útlumu částí limbického systému, které jsou odpovědné za emoce strachu a úzkosti, a do setrvalého stavu napětí a nejistoty při kontaktu s jinými osobami, kdy autistický jedinec vykazuje zřetelné známky distresu (aktivace sympatiku, zvýšená srdeční frekvence, pocení atd.) a vyhýbá se setkání s nimi anebo aspoň očnímu kontaktu, aby své emoční napětí snížil.

Poznámka

Pokud se zrcadlové buňky uplatňují také v sebeuvědomování a odlišování Já od Ne-já, pak by podle další koncepce jejich poruchy mohly souviset se schizofrenií, při které je narušené sebeuvědomování zdrojem, nebo alespoň průvodním symptomem řady psychotických příznaků.

Zpracoval: Jaroslav Veselý, Ústav patologické fyzhiologie LF UP v Olomouci, a Katedra fyziologie a patologické fyziologie LF OU v Ostravě.