Charakteristika syndromu

Jedinec trpící přechodnou ztrátou individuálnlí identity nějakou dobu prožívá, jako by byl někdo jiný. Syndrom ve své rozvinuté formě patří patří k disociativním poruchám ^[1].

Povaze takové poruchy se částečně blíží „okno“ po alkoholovém nebo drogovém opojení. Jiní ji znají díky působivému literárnímu zpracování R. L. Stevensona (Dr. Jeckyll a pan Hyde ^[2]).

Ve vážných případech může  okno trvat týdny i měsíce ^[3]. Pacient v něm prožívá své denní aktivity jako někdo jiný, doslova jako kdyby do něho „vstoupil duch“ někoho jiného. Sám o tom nic neví, protože se v tomto období na svou předchozí identitu nerozpomíná. Takové onemocnění se nazývá psychogenní nebo disociační okno (psychogenic, dissociative fugue ^[4]).

Když se pacient po týdnech vrátí do normálního stavu, nepamatuje se na nic ze svého alternativního života. Popisuje uplynulé období, na něž se v jeho vědomí nenachází žádná vzpomínka, jako ztracený čas.

Původ poruchy

Původ tohoto onemocnění není znám. Bývá spojováno s poškozením kůry čelních mozkových laloků.

Zpracoval: Jaroslav Veselý, ústav patologické fyziologie LF UP v Olomouci a Katedra fyziologie a patologické fyziologie LF OU v Ostravě.